Informační blog o aktuálním dění ve filatelii... poštovní známky, dopisnice, příležitostná poštovní razítka, filatelistické výstavy a veletrhy, a to nejen z Česka ...včetně odkazů na jednotlivé poštovní správy, národní filatelistické organizace a poštovní muzea.

2017/01/22

PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA - Poštovně-historický materiál: poslední den platnosti (II.)

Na stránkách blogu NEWSPHILA představujeme zajímavé či dokonce zcela ojedinělé poštovně-historické materiály, které se dodnes dochovaly, a tak mohou dokumentovat dobu svého vzniku.


Velký státní znak Protektorátu Čechy a Morava, užívaný v letech 1939 až 1945 (zdroj: wikipedie).

Státní útvar Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) vznikl po rozpadu Česko-Slovenské republiky v roce 1939. V úterý dne 14. března 1939 vyhlásil Slovenský sněm v Bratislavě vznik Slovenského státu, následující den obsadila německá armáda zbytek historických zemí - Čechy a Moravu.


Mapa Německé Říše (1941) s vyznačeným územím Protektorátu Čechy a Morava a Generálního gouvernementu (zdroj: wikipedie).

O den později - ve čtvrtek 16. března 1939 - je za přítomnosti Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera na Pražském hradě vyhlášen vznik Protektorátu Čechy a Morava. Dosavadní prezident Česko-Slovenské republiky Dr. Emil Hácha se stal tzv. státním prezidentem.


Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Okupace Čech a Moravy" s natištěnou známkou vzoru "Desítka" (nominální hodnota 10,00 CZK) z emise "70. výročí rozpadu Česko-Slovenské republiky" vydaná 11. března 2009 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 14/09).
Část nákladu dopisnic byla dne 15. března 2009 oražena na poště "119 00 Praha 012" (umístěné v areálu Pražského Hradu) strojovým razítkem s propagačním štočkem s motivem portrétu prezidenta Česko-Slovenské republiky JUDr. Emila Háchy (1872-1945). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz

Samozřejmě, tyto politické změny se promítly i do poštovního provozu. Poštovní známky s označením bývalého státního útvaru "ČESKOSLOVENSKO" (platné k 15. březnu 1939) či "ČESKO-SLOVENSKO" (vydané ještě v dubnu 1939) zůstaly prozatím v platnosti. Protektorátní poštovní správa připravila k 15. červenci 1939 (sobota) vydání přetiskového provizoria, které mělo spíše demonstrační (a rovněž i filatelistický) význam. 



Ostatně o tom svědčí i vydání prvních - definitivních - protektorátních známek o čtrnáct dní později. V sobotu dne 29. července 1939 vycházejí nejvíce používané hodnoty v běžném (tuzemském) poštovním provozu: 50h "Karlštejn" (v barvě zelené, katalogové označení BM 0029), 60h "Kutná Hora" (v barvě fialové, katalogové označení BM 0030), a 1K "Pražský hrad" (v barvě červené, katalogové označení 0031), všechny jako součást postupně vydávané emise "Krajinářské náměty". 



Vzhledem k tomu, že do konce měsíce srpna 1939 se protektorátní poštovní správě podařilo vydat celkem 16 nových výplatních poštovních známek (emisí "Lipová ratolest" a "Krajinářské náměty") bylo rozhodnuto, že všechny známky bývalé československé (resp. česko-slovenské) provenience budou k datu 1. prosince 1939 (pátek) staženy z oběhu a jako poslední den jejich platnosti byl určen 15. prosinec 1939 (pátek). Stažením z oběhu bylo míněno opatření, kdy tyto známky přestaly být prodávány firmám a obyvatelstvu u přepážek poštovních úřadů, případně u dalších prodejců poštovních cenin.  

Poslední den platnosti československých poštovních známek je zdokladován na následující celistvosti. 

Poznámka:
Uvedený popis celistvosti je převzat z "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren". V případě citace z uvedených údajů je vždy nutno uvádět zdroj.


Obr. BM 000 147. Pohlednice (edice „České umění“, s malovaným motivem lidových krojů: „Na cestě z kostela“) zaslaná standardně v další přepravě do zahraničí v sobotu 16. prosince 1939 s místem určení Galati v Rumunsku.

Celkové výplatné činilo 1,20 K (snížený tarif pro tzv. „blízkou cizinu“, byl sjednán mezi československou a rumunskou poštovní správou s platností od 21. dubna 1922, zůstal v platnosti i po vzniku protektorátu, a to do neděle 30. června 1940, poté již platila sazba 1,50 K), uhrazeno dvěma známkami: ještě československou nominální hodnoty 20 h z výplatní emise „Střední státní znak“ (vydána v ČSR dne 10. dubna 1929, vzata z oběhu v pátek 1. prosince, platnost do pátku 15. prosince 1939), a protektorátní nominální hodnoty 1 K z výplatní emise „Krajinářské náměty“ (I. emise vydána v sobotu 29. července 1939, platnost do středy 31. března 1943). Celková souběžná platnost vylepených známek byla od 29. července do 15. prosince 1939, tedy 140 dní

Při podání této celistvosti k poštovní přepravě došlo k naprosto unikátní situaci. Odesilatel na tuto pohlednici – jak vyplývá z datování sdělení – použil v poslední den platnosti (15. prosince 1939) ještě i československou poštovní známku. Poté ji vhodil do poštovní schránky, která byla vybírána v rámci obvodu poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837), který se nalézal v brněnské čtvrti Královo Pole. Vzhledem k tomu, že již bylo po posledním výběru pošty, zásilka byla ze schránky vybrána při prvním výběru následující den – v sobotu. V souladu s platnými poštovními předpisy, které na takovou situaci výslovně pamatovaly, byla tato známka uznána za platnou.

Známka byla znehodnocena dvojjazyčným denním razítkem (typu A.11) s datem „16.XII.39“, s rozlišovacím označením „f“ (katalogové označení PU.1837.RRS.06, bylo používáno v období od čtvrtka 14. prosince 1939 do středy 7. dubna, resp. do středy 31. března 1943) a hodinovým údajem „11“. Jak je zřejmé z katalogové části, na tento poštovní úřad byla dodána kompletní sada definitivních dvojjazyčných razítek (celkem osm kusů) přesně jeden den před ukončením platnosti československých (ev. česko-slovenských) poštovních známek. S přihlédnutím k této skutečnosti se poštovně-historická vzácnost dopisnice násobí. 

Od podacího poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837) byla dopisnice dopravena (společně s dalšími zásilkami) k poštovnímu úřadu „Brünn 2 – Brno 2“ (PU.1827), který byl umístěn na brněnském hlavním nádraží. Zároveň sloužil i jako vyměňovací poštovní úřad pro země jižní Evropy (průvozem přes Vídeň), tedy i pro Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že adresátem pohlednice byl pracovník říšského konzulátu v Galati, byla po příchodu k poštovnímu úřadu „Galati 1“ opatřena otiskem příchozího poštovního razítka s datem 20. prosince 1939 (středa), a následně doručena.


Určitou historickou zajímavostí je fakt, že adresát – pan Lev Řezáč – je označen jako pracovník sekce Protektorátu Čechy a Morava na příslušném říšském konzulátu. Při podrobnějším průzkumu lze zjistit skutečnost, že v prosinci 1939 nazývaný říšský konzulát, je vlastně bývalá budova československého (resp. česko-slovenského) konzulátu, který byl původně zřízen na podporu hospodářských zájmů ČSR na dunajské vodní cestě právě v přímořské Galați (od 23. dubna 1921). Původně nájemní vztah k budově konzulátu (umístěného na adrese Strada Codreanu 7) byl v roce 1935 změněn její koupí Československou republikou za celkovou částku 2.200.000,00 lei. V roce následujícím byla provedena její rekonstrukce.


_______________________________



Další články na téma poštovní historie Protektorátu Čechy a Morava naleznete na následujících odkazech:


Některé zajímavé poštovně-historické materiály (celistvosti) z období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) naleznete v našem e-shopu na odkaze zde.

2 komentáře:

  1. Dobrý den našel jsem známku z protektorátu s obrázkem Karlštejnu jak máte na této stránce. Chci se jen zeptat jakou má asi cenu.

    OdpovědětVymazat
  2. De facto žádnou, jen pár korun. Všechno to jsou jen potištěné staré papírky, jakých na světě existuje spousta.

    OdpovědětVymazat