Informační blog o aktuálním dění ve filatelii... poštovní známky, dopisnice, příležitostná poštovní razítka, filatelistické výstavy a veletrhy, a to nejen z Česka ...včetně odkazů na jednotlivé poštovní správy, národní filatelistické organizace a poštovní muzea.

2015/12/20

PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA - Poštovně-historický materiál: poslední den platnosti

Na stránkách blogu NEWSPHILA představujeme zajímavé či dokonce zcela ojedinělé poštovně-historické materiály, které se dodnes dochovaly, a tak mohou dokumentovat dobu svého vzniku.


Velký státní znak Protektorátu Čechy a Morava, užívaný v letech 1939 až 1945 (zdroj: wikipedie).

Státní útvar Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) vznikl po rozpadu Česko-Slovenské republiky v roce 1939. V úterý dne 14. března 1939 vyhlásil Slovenský sněm v Bratislavě vznik Slovenského státu, následující den obsadila německá armáda zbytek historických zemí - Čechy a Moravu.


Mapa Německé Říše (1941) s vyznačeným územím Protektorátu Čechy a Morava a Generálního gouvernementu (zdroj: wikipedie).

O den později - ve čtvrtek 16. března 1939 - je za přítomnosti Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera na Pražském hradě vyhlášen vznik Protektorátu Čechy a Morava. Dosavadní prezident Česko-Slovenské republiky Dr. Emil Hácha se stal tzv. státním prezidentem.


Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Okupace Čech a Moravy" s natištěnou známkou vzoru "Desítka" (nominální hodnota 10,00 CZK) z emise "70. výročí rozpadu Česko-Slovenské republiky" vydaná 11. března 2009 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 14/09).
Část nákladu dopisnic byla dne 15. března 2009 oražena na poště "119 00 Praha 012" (umístěné v areálu Pražského Hradu) strojovým razítkem s propagačním štočkem s motivem portrétu prezidenta Česko-Slovenské republiky JUDr. Emila Háchy (1872-1945). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz

Samozřejmě, tyto politické změny se promítly i do poštovního provozu. Poštovní známky s označením bývalého státního útvaru "ČESKOSLOVENSKO" (platné k 15. březnu 1939) či "ČESKO-SLOVENSKO" (vydané ještě v dubnu 1939) zůstaly prozatím v platnosti. Protektorátní poštovní správa připravila k 15. červenci 1939 (sobota) vydání přetiskového provizoria, které mělo spíše demonstrační (a rovněž i filatelistický) význam. 




Ostatně o tom svědčí i vydání prvních - definitivních - protektorátních známek o čtrnáct dní později. V sobotu dne 29. července 1939 vycházejí nejvíce používané hodnoty v běžném (tuzemském) poštovním provozu: 50h "Karlštejn" (v barvě zelené, katalogové označení BM 0029), 60h "Kutná Hora" (v barvě fialové, katalogové označení BM 0030), a 1K "Pražský hrad" (v barvě červené, katalogové označení 0031), všechny jako součást postupně vydávané emise "Krajinářské náměty". 




Vzhledem k tomu, že do konce měsíce srpna 1939 se protektorátní poštovní správě podařilo vydat celkem 16 nových výplatních poštovních známek (emisí "Lipová ratolest" a "Krajinářské náměty") bylo rozhodnuto, že všechny známky bývalé československé (resp. česko-slovenské) provenience budou k datu 1. prosince 1939 (pátek) staženy z oběhu a jako poslední den jejich platnosti byl určen 15. prosinec 1939 (pátek). Stažením z oběhu bylo míněno opatření, kdy tyto známky přestaly být prodávány firmám a obyvatelstvu u přepážek poštovních úřadů, případně u dalších prodejců poštovních cenin.  



Poslední den platnosti československých poštovních známek je zdokladován na vyobrazeném dopise. Ten byl vyplacen čtyřmi poštovnímu známkami emise "Střední státní znak" vydanými v roce 1929: hodnota 30h  (fialová, vydaná dne 10. dubna 1929, katalogové označení CS 0252), hodnota 10h (hnědá, vydaná dne 2. února 1929, katalogové označení CS 0249), a dvě známky hodnoty 5h (modrá, vydaná dne 2. února 1929, katalogové označení CS 0248). Celková hodnota vylepených poštovních známek byla 50 haléřů.

Dopis byl vhozen dne 15. prosince 1939 do poštovní schránky, která byla vybírána poštou "Pilsen 10 - Plzeň 10" (katalogové označení poštovního úřadu dle "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren" je "PU.2645"), neboť při podání na poštovní přepážce by byl podavatel upozorněn na chybějící výplatné a vyzván k jeho doplacení. Správná výše výplatného za dopis do hmotnosti 20 gramů zaslaný v místě (Plzeň) činila 60 haléřů.
Na poštovním úřadě (který sídlil v plzeňské čtvrti Doudlevce) byly známky znehodnoceny dvou kruhovým denním razítkem "PILSEN 10 - PLZEŇ 10(dvojjazyčné německo-české názvy pošt byly zavedeny 18. září 1939) s rozlišovacím označením "b" s datem "15.XII.39" a hodinovým údajem "17" (katalogové označení razítka typu "A.11dle "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren" je "PU.2645.RRS.02"). Na poštovní úřad bylo dodáno (společně s razítky "a" a "c") dne 12. října 1939 a bylo používáno po celou dobu Protektorátu až do 6. května 1945, kdy byla Plzeň osvobozena jednotkami americké armády.
Současně byla poštovním úředníkem na dopise vyznačena i hodnota trestného porta "T 20", které bylo nutno vybrat při dodání dopisu adresátovi doručovacím poštovním úřadem. Trestné porto bylo vypočítáváno jako dvojnásobná hodnota chybějící částky, v tomto případě deseti haléřů. Dvojnásobek této částky činil vyznačenou částku, tedy 20 haléřů. 

Doručovacím poštovním úřadem (v jehož obvodu bylo plzeňské Husovo náměstí) byla pošta "Pilsen 1 - Plzeň 1", dodnes umístěná na stejném místě v historickém centru města (katalogové označení poštovního úřadu dle "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren" je "PU.2636"). Po příchodu pošty byla na obálku s vyznačenou hodnotou doplatného "T 20" nalepena (již protektorátní !!!) doplatní známka emise "Ornamentální motiv" hodnoty 20h (červená, vydaná dne 1. prosince 1939, katalogové označení BM DL 003).
Následně byla známka znehodnocena dvou kruhovým denním razítkem "PILSEN 1 - PLZEŇ 1" s rozlišovacím označením "4c" s datem "16.XII.39" a hodinovým údajem "5" (katalogové označení razítka typu "A.11dle "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren" je "PU.2636.RRS.27"). Na poštovní úřad bylo dodáno (společně s dalšími dvacet třemi dvojjazyčnými razítky) dne 12. října 1939 a bylo používáno po celou dobu Protektorátu až do 6. května 1945, kdy byla Plzeň osvobozena jednotkami americké armády.
Příslušnou částku trestného porta vybral při doručení zásilky hotově poštovní doručovatel - listonoš. Ta pak byla vyznačena v příslušném denním záznamu o výši doplatného, který byl sestavován doručovacím poštovním úřadem "Pilsen 1 - Plzeň 1", z důvodu vyúčtování použitých doplatních známek. 

Vzhledem k použití československých poštovních známek v poslední den jejich platnosti, a následného zúčtování chybějícího výplatného protektorátní poštovní známkou o den později, jedná se o naprosto unikátní poštovně-historický doklad poštovního provozu. 
Tento dopis je nabízen k prodeji v sekci materiálů z období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) pod označením "BuM000047" na odkazu zde.


Poznámka:
Výše uvedený popis dopisu je převzat z "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren". V případě citace z výše uvedených údajů je vždy nutno uvádět zdroj.

ČESKO - Rok 2016 a emisní plán (leden)

Plán nových emisí příležitostných poštovních známek České republiky pro měsíc leden roku 2016 předpokládá vydat dvě emise. Obě by měly být vydány ve stejný den - ve středu 20. ledna 2016. 



První "Tradice české známkové tvorby" připomíná osobu Karla Svolinského (1896-1986). Kromě známky nominální hodnoty 13,00 CZK vydané v archové úpravě (padesát kusů známek v archu) bude již tradičně vydán i známkový sešitek (ZS), který bude obsahovat osm známek a čtyři kupony (nominální cena ZS je 104,00 CZK).

Osobnost Karla Svolinského již byla připomenuta na československé poštovní známce vydané v roce 1990.

Nominální hodnota 13,00 CZK odpovídá tarifu za standardní dopis (do hmotnosti 50 gramů) zaslaný v tuzemsku.
K emisi by měla být standardně vydána i obálka prvního dne vydání (FDC) a list s nalepenou poštovní známkou (NL). 

I k emisi československých známek v roce 1990 byla vydána obálka prvního dne vydání (FDC).


Druhá "Osobnosti" je věnována 600. výročí úmrtí Jeronýma Pražského (1378/80-1416). Známka nominální hodnoty 17,00 CZK bude vydána v archové úpravě (padesát kusů známek v archu).

Pamětní deska připomínající osobnost Jeronýma Pražského umístěná v Řeznické ulici v Praze (zdroj: wikipedia). 

Nominální hodnota 17,00 CZK odpovídá tarifu za dopis (hmotnosti od 51 do 100 gramů) zaslaný v tuzemsku, případně tarifu za dopis (hmotnosti do 50 gramů) nestandardních rozměrů zaslaný v tuzemsku.
K emisi by měla být standardně vydána i obálka prvního dne vydání (FDC) a list s nalepenou poštovní známkou (NL). 

2015/12/19

ČESKO - Nové vlastní známky "ARCO - komíny a stavby"

Včera - v pátek 18. prosince 2015 - vychází dalších dvacet pět privátních "vlastních" poštovních známek, tentokrát k připomenutí oborů činnosti společnosti ARCO, která se věnuje stavební činnosti.



Celkem bylo vydáno 600 kusů známkových archů (TL), které obsahují 23 kusů známek nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 13,00 CZK) a 2 kusy známek nominální hodnoty "E" (v den vydání ekvivalent 25,00 CZK), v celkem dvaceti pěti variantách grafického provedení (katalogové označení 0366-0390)
Katalogové označení známkového archu je VZ TL 0045. Celková nominální hodnota známek je 349,00 CZK.


_____________________________



Celobarevný „KATALOG vlastních známek Česká republika (2012-2015)“ na 290 stranách kompletně popisuje veškeré vydané známky, včetně 490 vyobrazení, 923 cenových záznamů a 18 tabulek. Cena katalogu je 499,00 CZK.

Nový katalog objednávejte na e-mailové adrese: 

Nebo přímo v našem e-shopu:



Katalog je zasílán v protinárazové obálce doporučeným (R-) dopisem prostřednictvím státního podniku Česká pošta. K ceně je připočítávána částka za poštovné ve výši 47,00 CZK. V případě požadavku na zaslání dobírkou, je příplatek k poštovnému ve výši 49,00 CZK. Zásilka je vždy filatelisticky frankována.



2015/12/18

Telegram s vyhlášením Velké války na seznamu UNESCO

Spojit si organizaci UNESCO s filatelií – či spíše s poštovní historií – je pro většinu obyvatel něco obtížně představitelného. Ostatně i pro většinu sběratelů, filatelistů… (s čestnou výjimkou poštovních známek s motivy této organizace či jejích programů). Ale přesto se to právě dnes stalo.


Titulek tohoto článku obsahuje formulaci „s vyhlášením Velké války“, správně by mělo být uvedeno jen „války“, neboť tehdy nikdo netušil, že „jen“ lokální konflikt se stane (dnešními slovy) konfliktem globálním (světovým) a potrvá čtyři dlouhé roky. A poté tato válka obdrží přídavné jméno „Velká“, a po několika desetiletích „První“, neboť jsme si – jako lidstvo – zajistili reparát s přídavným jménem „Druhá“.




Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Velká válka, Rakousko-Uhersko" s natištěnou známkou vzoru "Poštovní trubka" nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 13,00 CZK), z emise "Válčící státy velké války (1914-1918), 100. výročí", vydaná dne 24. července 2014 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 33/14). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz/




Dnešního dne – v pátek 18. Prosince 2015 – Archiv Srbska zveřejnil informaci o rozhodnutí UNESCO zapsat „Telegram o Rakousko-Uherském vyhlášení války Srbsku“ do mezinárodního rejstříku „Paměť světa“.


Budova Archivu Srbska v Bělehradě (zdroj: wikipedie)


V učebnicích historie, nebo nověji na „wikipedii“ se u popisu zahájení první světové války obvykle čtenář dozví větu „Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.“ (zdroj: wikipedie). Že se jednalo o vypovězení války formou telegrafického sdělení zprostředkovaného poštou bylo do dnešního dne zahaleno tajemstvím. Ministerstvo zahraničních věcí Rakouska-Uherska prostřednictvím Císařské a královské pošty (C. k.) zaslalo telegram Ministerstvu zahraničních věcí Srbska, který byl doručen prostřednictvím Srbské královské pošty. Romantická představa velvyslance cizího státu předávajícího do rukou ministra zahraničí listinu s vyhlášením války, tak bere definitivně za své… Technický pokrok již v roce 1914 slavil své vítězství.


Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Velká válka, Srbsko" s natištěnou známkou vzoru "Poštovní trubka" nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 13,00 CZK), z emise "Válčící státy velké války (1914-1918), 100. výročí", vydaná dne 24. července 2014 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 32/14). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz/


O tomto telegramu, který nejprve skončil v Archivu ministerstva zahraničních věcí Srbského království a přes různé archivní instituce na území bývalé Jugoslávie se dostal do dnešního Archivu Srbska, věděli jen odborníci. Návrh na registraci tohoto dokumentu do rejstříku „Paměť světa“ vedeného u UNESCO podal v roce 2014 (u příležitosti 100. Výročí zahájení první světové války) podal Archiv Srbska prostřednictvím Ministerstva kultury a informací Republiky Srbsko a Národní komisi pro spolupráci s UNESCO při Ministerstvu zahraničních věcí.


Na zasedání Mezinárodního poradního výboru programu "Paměť světa", které se konalo od 4. do 6. října v Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty, SAR), byl podpořen zápis „Telegramu o vyhlášení války“ do mezinárodním rejstříku. Rozhodnutí o registraci podepsala Irina Bokova, generální ředitelka UNESCO dne 9. října 2015. Průvodní dopis pro ředitele Archivu Srbska, pana Miroslava Perišiče, s rozhodnutím ze dne 15. prosince 2015 byl doručen na adresu archivu včerejší den.


Rejstřík UNESCO „Paměť světa“ obsahuje celkem 348 dokumentů a sbírek z celého světa v psané, tištěné, filmové či zvukové podobě. Mimo jiné – v případě Srbska – archiv Nikola Tesly, či v letošním roce přidaným spisům Isaaca Newtona, archivu Louise Pasteura, Churchillova archivu, sbírce dokumentů o masakru v Nankingu…


Telegram byl poslán z Vídně dne 28. července 1914 v 11 hodin a 10 minut a byl přijat v Niš 15/28. července 1914 ve 12 hodin a 30 minut. Sdělení bylo psáno ve francouzštině a zní:

„Královský ministr zahraničních věcí v Niš.

Královská srbská vláda neuspokojivě reagovala na sdělení ze dne 23. července 1914, který jí předal rakousko-uherský velvyslance v Bělehradě. Vzhledem k tomu, vláda císařského a královského Veličenstva musí se spoléhat na sílu zbraní, k ochraně svých práv a zájmů. Rakousko-Uhersko se považuje od tohoto okamžiku ve stavu války se Srbskem.

Ministr zahraničních věcí Rakouska-Uherska, hrabě Berchtold“


A kola války zvaná "velká" se mohla začít roztáčet... V ten samý den se počal na vesnicích a městech vylepovat plakát s provoláním "Mým národům!".




Manifest "Mým národům!" jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva Františka Josefa I., datovaný 28. července 1914 v Lázních Išlu (zdroj: wikipedie)



A na závěr malá historická odbočka. Podepsaný hrabě Berchtold má významné moravské kořeny. Celým jménem „Leopold hrabě Berchtold z a na Uherčicích, Vratěníně a Polici“ se narodil 18. dubna 1863 ve Vídni (Rakouské císařství) a zemřel 21. listopadu 1942 v Peresznye u Šoproně (Maďarské království).  Velkou část života prožil na svém panství v moravských Buchlovicích. 



Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Zámek Buchlovice" s natištěnou známkou vzoru "Státní znak" nominální hodnoty 3,00 CZK (a příležitostným poštovním kašetem - razítkem, pod obrazovou částí) z emise "Hrady, zámky a architektonické památky" (námět číslo 35), vydaná dne 24. července 1996 v celkovém nákladu 30.000 kusů (katalogové označení Pre. CDV 0051a). Polovina celkového nákladu dopisnice byla opatřena otiskem kašetu.



Byl výrazným rakousko-uherským politikem a státníkem. Funkci ministra zahraničí zastával v letech 1912-1915, od roku 1916 byl nejvyšším komořím císaře Karla.


Leopold hrabě Berchtold, ve vojenské uniformě, 1915 (zdroj: wikipedie)


Po válce byl v tehdejší Československé republice považován za nežádoucí osobu a tak se odstěhoval na své maďarské statky. Je pohřben v rodinné hrobce – v kapli Svaté Barbory – nedaleko od hradu Buchlova.



Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Hrad Buchlov" s natištěnou známkou vzoru "Státní znak" nominální hodnoty 2,00 CZK (a příležitostným poštovním kašetem - razítkem, pod obrazovou částí) z emise "Hrady a zámky" (námět číslo 1), vydaná dne 21. prosince 1994 v celkovém nákladu 50.000 kusů (katalogové označení Pre. CDV 0006a). Polovina celkového nákladu dopisnice byla opatřena otiskem kašetu.