Informační blog o aktuálním dění ve filatelii... poštovní známky, dopisnice, příležitostná poštovní razítka, filatelistické výstavy a veletrhy, a to nejen z Česka ...včetně odkazů na jednotlivé poštovní správy, národní filatelistické organizace a poštovní muzea.

2017/03/30

30. březen - den volby armádního generála Ludvíka Svobody prezidentem republiky (1968)

V sobotu 30. března 1968 byl v pořadí 7. prezidentem Československa zvolen armádní generál Ludvík Svoboda (* 25. listopadu 1895 v Hroznatíně, + 20. září 1979 v Praze). Funkci prezidenta Československé socialistické republiky vykonával od 30. března 1968 do 28. května 1975.

Prezident ČSSR armádní generál Ludvík Svoboda,
foto 1968, zdroj: wikipedie, autor: Stanislav Tereba

Prvním sběratelským materiálem, který je s osobou prezidenta spojen, je bezpochyby příležitostné poštovní ruční razítko v červené barvě, kterým byla v den volby orážena veškerá korespondence podaná u hradní pošty "Praha 012", která byla (a stále je) umístěna v prostorách III. nádvoří Pražského hradu.

Příležitostné poštovní razítko v červené barvě,
používané dne 30. března 1968 na poště
Praha 012 Hrad, zdroj: archiv NEWSPHILA

První emise známek s portrétem nového prezidenta byla vydána v den výročí osvobození Československa a ukončení II. světové války v Evropě - dne 9. května 1968. Jednalo se o dvě nejběžnější hodnoty - 30 haléřů (výplatné za pohlednici) a 60 haléřů (výplatné za dopis do hmotnosti 20 gramů v další přepravě). Tyto poštovní tarify platily pro veřejnost až do 22. července 1979. Autorem grafického návrhu známky a vlastní rytiny byl Jindra Schmidt.


Třiceti haléřová známka (katalogové označení CS 1677) byla vydávána jako známka výplatní, tedy mohla být průběžně dotiskována, v období 1968 až 1975 jí bylo celkem vydáno 177.120.000 kusů. Na pošty byla dodávána ve 100 kusových arších.

Pohlednice poslaná z pošty "TŘEBÍVLICE" dne 23.XII.1971 do Plzně.
Omylem zaslaná na jinou doručovací poštu "PLZEŇ 20" (proto bylo otištěno dne
27.12.1971 její razítko). Zdroj: archiv NEWSPHILA (L0609).

Šedesáti haléřová známka (katalogové označení CS 1678) byla vydávána jako známka výplatní, tedy mohla být průběžně dotiskována, v období 1968 až 1975 jí bylo celkem vydáno 78.410.000 kusů. Na pošty byla dodávána ve 100 kusových arších.


Obě známky v Československu platily až do 31. prosince 1992, od 1. ledna do 30. září 1993 v České republice i ve Slovenské republice jako známky předběžné a souběžné.

Nálepní list (NL), označen vydavatelem "1968 - 14a", razítko
prvního dne vydání s rozlišovacím označením "2".
Zdroj: archiv NEWSPHILA.

Vzhledem k tomu, že obě známky byly vydány jako výplatní, poštovní správa v den jejich vydání nevydala tzv. obálku prvního dne vydání (FDC), pouze byly vydány listy s nalepenými poštovními známkami (NL), opatřené otiskem razítka prvního dne vydání (tzv. nálepní listy). U nich se vyskytují rozlišovací číslice "1" a "2".


Další poštovní známka, která má souvislost s prezidentem republiky, byla vydána dne 5. června 1968 v rámci příležitostné poštovní emise k Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1968 pod názvem "Nová Praha". Námětem známky nominální hodnoty 3 Kčs (katalogové označení CS 1687) byla standarta prezidenta republiky. Autorem grafického návrhu i vlastní rytiny byl Jiří Švengsbír. Těchto známek bylo vydáno celkem 650.000 kusů, v arších bylo vždy 15 známek a 15 kuponů (s logem výstavy PRAGA 1968). Poštovní použití této známky není příliš časté.

Obálka prvního dne vydání (FDC) s razítkem prvního dne vydání.
Zdroj: archiv NEWSPHILA.

K této emisi byly vydány jak obálky prvního dne vydání (FDC), tak i listy s nalepenými poštovními známkami (NL), opatřenými razítky prvního dne vydání.


Nálepní list (NL), označen vydavatelem "1968 - 16", s otiskem razítka
prvního dne vydání. Zdroj: archiv NEWSPHILA.

Dalším sběratelským materiálem, kde se objevuje jméno generála Svobody, jsou poštovní razítka "JSME S VÁMI" z období okupace Československa, používaná od konce srpna do konce září 1968. Článek s podrobnými informacemi o těchto razítkách jsme na stránkách našeho blogu zveřejnili dne 23. ledna 2014.

Korespondenční lístek s příležitostným poštovním razítkem "JSME S VÁMI",
pošty "PLZEŇ" oražený z ochoty, včetně tzv. kontrolního otisku.
Zdroj: archiv NEWSPHILA (K8733).

Všechna tato příležitostná poštovní razítka se vyskytují velmi vzácně, a to jak oražená z ochoty (tedy na poštovně neprošlých materiálech), tak oražená na standardně dále prošlé poštovní korespondenci.


Další příležitostná poštovní známka s vyobrazením generála Ludvíka Svobody byla vydána u příležitosti "25. výročí bojů o Duklu" dne 29. srpna 1969. Známka nominální hodnoty 30 haléřů (katalogové označení CS 1779) byla vydána v celkovém nákladu 5.540.000 kusů, na pošty byla distribuována v arších po 35 kusech.

Obálka prvního dne vydání (FDC) s razítkem prvního dne vydání.
Zdroj: archiv NEWSPHILA.

Autorem výtvarného návrhu byl Vincent Hložník, autorem rytiny Josef Herčík. K této emisi byly vydány jak obálky prvního dne vydání (FDC), tak i listy s nalepenými poštovními známkami (NL), opatřenými razítky prvního dne vydání.

Nálepní list (NL), označený vydavatelem "1969 - 18", s otiskem razítka
prvního dne vydání. Zdroj: archiv NEWSPHILA.

Těchto známek se na poštovně prošlých materiálech nevyskytuje mnoho - určení této známky bylo prioritně k vyplácení pohlednic (nominální hodnota 30 haléřů). Její formát byl však poměrně velký a tak ji veřejnost používala zcela minimálně. Proto se na pohledech vyskytuje velmi vzácně.

Pohlednice odeslaná v prosinci 1969 do Plzně. Použitá poštovní známka
výrobní vadu - posunutý tisk červenou barvou (slunce) v pravo.
Zdroj: archiv NEWSPHILA (L0530).

Druhá emise známek s portrétem prezidenta byla vydána dne 16. února 1970. Od 1. ledna 1970 vstoupily v platnost nové - zvýšené - poštovní tarify platné pouze pro socialistické organizace (platily až do 22. července 1979, následný den byly sjednoceny s tarify pro veřejnost). Jednalo se o dvě nejběžnější hodnoty - 50 haléřů (výplatné za pohlednici) a 1 koruna (výplatné za dopis do hmotnosti 20 gramů v další přepravě). Autorem grafického návrhu známky a vlastní rytiny byl Jindra Schmidt.


Padesáti haléřová známka (katalogové označení CS 1808) byla vydávána jako známka výplatní, tedy mohla být průběžně dotiskována, v období 1970 až 1975 jí bylo celkem vydáno 78.230.000 kusů. Na pošty byla dodávána ve 100 kusových arších.

Pohlednice poslaná z pošty "360 02 KARLOVY VARY 2", dne 21.1.1980
s otiskem strojového razítka. Zdroj: archiv NEWSPHILA (K1556).

Jedno korunová známka (katalogové označení CS 1809) byla vydávána jako známka výplatní, tedy mohla být průběžně dotiskována, v období 1970 až 1975 jí bylo celkem vydáno 57.150.000 kusů. Na pošty byla dodávána ve 100 kusových arších.


Obě známky v Československu platily až do 31. prosince 1992, od 1. ledna do 30. září 1993 v České republice i ve Slovenské republice jako známky předběžné a souběžné.

Doporučený dopis odeslaný socialistickou organizací z pošty "KARLOVY VARY 1"
dne 11.XI.1971 do Plzne. Tarif 1 Kčs + 3 Kčs (příplatek za službu doporučeně).
Zdroj: archiv NEWSPHILA (I9117).

Vzhledem k tomu, že obě známky byly vydány jako výplatní, poštovní správa v den jejich vydání nevydala tzv. obálku prvního dne vydání (FDC), pouze byly vydány listy s nalepenými poštovními známkami (NL), opatřené otiskem razítka prvního dne vydání (tzv. nálepní listy). U nich se vyskytují rozlišovací číslice "1" a "2".

Nálepní list (NL), označen vydavatelem "1970 - 8", razítko
prvního dne vydání s rozlišovacím označením "1"
Zdroj: archiv NEWSPHILA.

Druhá volba prezidenta republiky, kdy byl opět zvolen Ludvík Svoboda se konala dne 22. března 1973. I v tento den bylo používáno na "hradní" poště "Praha 012" ruční příležitostné poštovní razítko, na poštovních zásilkách se však téměř nevyskytuje. Lze tak hovořit o vzácném sběratelském materiálu.

Doporučený dopis zaslaný z pošty "Praha 012" do Opočna dne 22.3.1973.
Tarif: 60 h (dopis do 20 gramů  v další přepravě) + 1 Kčs (příplatek doporučeně).

Poslední známkou s portrétem Ludvíka Svobody byl příležitostný poštovní aršík "80. narozeniny generála Ludvíka Svobody", který byl vydán ve dvou provedeních dne 25. listopadu 1975. Rytinu aršíku provedl Ladislav Jirka.


Zoubkovaný aršík nominální hodnoty 10 Kčs (katalogové označení CS 2175 Aa) byl vydán v celkovém nákladu 201.000 kusů.


Nezoubkovaný aršík stejné nominální hodnoty (katalogové označení CS 2175 Ab) byl vydán v celkovém nákladu 124.000 kusů.

Aršík byl připravován k vydání ještě na počátku roku 1975, kdy byl armádní generál Ludvík Svoboda ve funkci prezidenta republiky. První návrhy aršíku tak mají ještě za portrétem prezidenta vlevo panorama Pražského hradu, vpravo standartu prezidenta republiky.


Ve funkci prezidenta však skončil 28. května 1975, jeho nástupcem se od 29. května 1975 stal Gustav Husák. Symboly prezidenta byly z aršíku odstraněny a byl následně vydán ve změněné podobě. Několik kusů původního provedení se však dochovalo. 

2017/03/25

25. březen - Den kdy zemřel Václav Hollar (1677)

Dne 25. března roku 1677 v Londýně umírá v chudobě (ostatně, jak jinak) jeden z nejvýznamnějších českých umělců baroka - rytec, portrétista a krajinář - Václav Hollar

Příležitostná poštovní dopisnice České republiky
(s natištěnou známkou nominální hodnoty 7,50 CZK)
vydanou u příležitosti 400. výročí narození Václava Hollara
dne 24. března 2007 v limitovaném nákladu 1.000 kusů
(katalogové označení CDV-Pre. 03/07)

Dnešní wikipedie (její česká verze) o něm uvádí následující základní údaje:

Václav Hollar (13. července 1607 Praha – 25. března 1677 Londýn), známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus a poněmčenou Wenzel Hollar, byl český barokní rytec a kreslíř. Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie. Za války z Anglie utekl, ale později se vrátil. Jeho syn zemřel při morové epidemii, dotkl se ho velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to najevo. Byl pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru.
Hollar je autor realistických barokních leptů, mezi jeho časté náměty patří přírodní motivy, krajiny, veduty, mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší na volných listech i v souborech. Vytvořil také pohled na Prahu podle svých kreseb z krátké návštěvy v roce 1636.

Příležitostná poštovní dopisnice České republiky
(s natištěnou známkou nominální hodnoty 11,00 CZK)
vydanou u příležitosti 400. výročí narození Václava Hollara
dne 24. března 2007 v limitovaném nákladu 1.000 kusů
(katalogové označení CDV-Pre. 04/07)

A proč si na stránkách blogu věnovaného filatelii připomínáme právě tohoto umělce? Jeho dílo významně ovlivnilo již od minulého století naší známkovou tvorbu častým používáním motivů jeho rytin.

Příležitostná poštovní dopisnice České republiky
(s natištěnou známkou nominální hodnoty 7,50 CZK)
vydanou u příležitosti Mezinárodního veletrhu a burzy HobbyMania 2007
dne 20. dubna 2007 v limitovaném nákladu 1.000 kusů
(katalogové označení CDV-Pre. 08/07)
Dnes si připomeneme na tomto místě - v obrazovém doplnění článku - použití jeho děl v rámci vydávání příležitostných poštovních dopisnic České republiky, které byly (a jsou) vydávány v období od roku 2006

Příležitostná poštovní dopisnice České republiky
(s natištěnou známkou nominální hodnoty "A",
v den vydání ekvivalent 10,00 CZK, dnes 16,00 CZK)

vydanou u příležitosti 25. výročí úmrtí Miloše Václava Kratochvíla (1904-1988)
dne 4. července 2013 v limitovaném nákladu 1.000 kusů
(katalogové označení CDV-Pre. 33/13)

Podrobněji o vyobrazených dopisnicích v článcích na těchto odkazech:

2017/03/23

ČESKO - Nové příležitostné razítko

Ve dnech 24. a 25. března 2017 (pátek a sobota) bude na "hradní" poště "119 00 PRAHA 012" používáno příležitostné poštovní razítko v souvislosti s úmrtím a pohřbem kardinála Miloslava Vlka.

Kardinál Miloslav Vlk (1932-2017)
fotografie (2009), Řím - narozeniny kardinála Špidlíka
zdroj: Wikipedia, autor: David Vopřada

Autorem grafického návrhu razítka je pan Jan Kavan, obrazovou část s církevními motivy doplňuje text "MILOSLAV KARDINÁL VLK 1932 2017" název pošty a datum používání.


Pošta "119 00 PRAHA 012" (nachází se na III. nádvoří Pražského hradu) bude v pátek otevřena standardně od 10.00 do 18.00 hodin. Na sobotu je plánována odstávka systémů státního podniku Česká pošta a tak bude otevřeno pouze od 10.00 do 13.00 hodin.

2017/03/15

ČESKOSLOVENSKO - O konci první republiky

Dnešní den je patnáctým březnem a toto datum je spojeno - alespoň stále pro hodně obyvatel dnešní České republiky - s koncem samostatného státu v roce 1939 a následnou německou okupací.
V roce 2009 byla vydána sada tří příležitostných poštovních dopisnic PRESSFIL, které se věnovaly rozpadu Česko-Slovenské republiky v březnových dnech roku 1939.


První byla věnována odtržení Slovenska - vyhlášením samostatného Slovenského štátu dne 14. března 1939.


Druhá okupaci Čech a Moravy německou armádou, ke které došlo v ranních a dopoledních hodinách 15. března. Na použité fotografii z podvečera toho dne je v pozadí - za Vůdcem Adolfem Hitlerem na prvním nádvoří Pražského hradu - na budově pražského arcibiskupství vyvěšena ještě československá státní vlajka (barevně zvýrazněná). Inu, dějinný paradox...


Třetí z dopisnic je věnována okupaci Karpatské Ukrajiny maďarskou armádou ve dnech 15. až 18. března 1939. Na fotografii náměstí v Chustu jsou na budově v pozadí patrné stopy po bojích, na tomto území se v těchto dnech ještě bojovalo za již neexistující stát...


Byly vydány i tři příležitostné pamětní listy - první k bojům u Čajánkových kasáren dne 14. března 1939.


Druhý k cestě prezidenta Česko-Slovenské republiky JUDr. Emila Háchy do Berlína ve dnech 14. a 15. března 1939.


Třetí pamětní list připomíná nechvalně známkou vyhlášku "Rozkas pro Obyvatele", která se počala objevovat vylepená po městech Čech, Moravy a Slezska po obsazení německou armádou...

ČESKOSLOVENSKO - (CS 1564 VV) Překvapení s výplatní známkou

Na začátku měsíce března letošního roku byl předložen našemu spolku k posouzení naprosto unikátní poštovně-historický materiál, který se sběratelům - specialistům - poštovních známek Československa "skrýval" více než třicet pět let.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, je dále prezentujeme na našem blogu, abychom zajistili veřejné informování všech specializovaných sběratelů známek poválečného Československa (1944-1992).
Ze samotného posudku, kromě vlastního popisu materiálu, dále zveřejňujeme i hodnocení materiálu, cenu materiálu, a uvažovaný tržní potenciál. Posudek byl zpracován k datu 14. března 2017.



Popis materiálu: 

Předmětem popisu je celistvost (pohlednice) vyplacená výplatní známkou „Telč“ emise "Československá města III.", která byla vydána Československou poštou dne 24. října 1966. Katalogové číslo známky nominální hodnoty 0,50 CSK je CS 1564. Pohlednice s motivem „Veselé vánoce a šťastný nový rok“ byla podána k poštovní přepravě u pošty „535 01 PŘELOUČ“ dne 21. prosince 1981 (viz otisk poštovního razítka, s hodinovým údajem „16“, a rozlišovací označením „2“), je adresovaná do pražských Vršovic (doručovací pošta „101 00 Praha“). V textovém poli adresní strany je doplněn otisk dvouřádkového ručního razítka „Sbírka pohlednic Alois Pajer / ev. č.“, které označuje následné umístění pohlednice ve sbírkovém depozitu. 

Adresní strana pohlednice

Námětem poštovní známky je pohled od sloupu Panny Marie na část náměstí s historickými domy a kostelem ve spodní části, to vše v obdélníkové orámované části, doplněné hodnotou „50 h“ a textem „TELČ“. Po levé straně je v obdélníkovém rámu název státu „ČESKOSLOVENSKO“. Autorem výtvarného návrhu byl pan Jaroslav Chudomel (* 1929), rytinu provedl pan Bedřich Housa (* 1926). Známky byly tištěny v tiskárně tehdejší Hospodářské ústředny pošt Praha, a to tiskovou technikou rotačního ocelotisku (v barvě černé) kombinovaného jednobarevným hlubotiskem (v barvě oranžovohnědé). Celkem bylo vydáno 254.460.000 kusů známek (tištěných v průběhu šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let), přepážkový list (PL) obsahoval celkem 100 kusů známek, tedy bylo vytištěno celkem 2.544.600 kusů archů. 

Výplatní poštovní známka nominální hodnoty 50hnámětu "Telč" emise "Československá města III."
(katalogové označení CS 1564)

Tyto poštovní známky byly v platnosti v Československu od dne vydání (24. října 1966) do 31. prosince 1992, poté od 1. ledna až do 30. září 1993 v obou nástupnických státech – v České republice a Slovenské republice – jako známky předběžné (a následně souběžné). Hodnota 50h byla tarifem za dopisnice v tuzemsku pro socialistické organizace od 1. ledna 1970 do 22. července 1979, od dalšího dne (23. července 1979) až do 18. října 1992 pro všechny uživatele. 

Výplatní poštovní známka nominální hodnoty 50h
námětu "Telč" emise "Československá města III."
s výrobní vadou
(katalogové označení CS 1564 VV)

Vylepená poštovní známka má výraznou výrobní vadu (VV). Při prvotním tisku rotačním ocelotiskem začala docházet černá barva a tisk (zejména v horní části – tj. nominální hodnota) začal být výrazně zeslabený. Následně tištěná oranžovohnědá barva (technikou hlubotisku) ještě zvýraznila barevným překrytím slabý tisk černé barvy. K této situaci dochází buď při samotném náběhu výroby (zahájení tisku), kdy černá barva ještě není „rozlita“ po celé šířce válce, případně v průběhu tisku, kdy není nepozorností tiskové obsluhy pravidelně doplňována do tiskového stroje. V rámci finálních dokončovacích prací došlo navíc při provádění rámcového zoubkování (RZ) rozměrů 11 ¼ : 11 ¾ k decentrování známky, tedy k posunutí známkového obrazu ve směru dolů a do pravé strany. Katalogové označení tohoto materiálu s výrobní vadou je CS 1564 VV.


Hodnocení materiálu: 

Jedná se o zcela mimořádnou výrobní vadu československých poštovních známek, která ušla pozornosti při finální kontrole tisku pracovníky poštovní správy. Zřejmě se jednalo (viz vysvětlení v předchozím odstavci) jen o několik prvních tištěných archů při náběhu výroby, než došlo k barevnému vyrovnání tisku černou barvou. Pravděpodobně pouze těchto několik přepážkových archů (PA) bylo distribuováno (pravděpodobně v průběhu roku 1981) prostřednictvím Hospodářské ústředny pošt v Praze-Holešovicích na poštu v Přelouči. 
Zde byly pracovníky pošty buď přímo vylepeny na jednotlivé zásilky, případně prodány jednotlivým uživatelům. Vzhledem k tomu, že ke znehodnocení známky bylo použito standardní ruční denní razítko, je pravděpodobná první možnost. Neboť v případě vhození zásilky (pohlednice) do poštovní schránky, by známky byla následně znehodnocena černým orážecím strojem s vlnovkami, které byly na větších poštách (ev. poštovních přepravních uzlech - SPU) používány v době zvýšeného počtu korespondence před Vánočními svátky.

V odborné literatuře (filatelistické časopisy, Zpravodaje Komise čs. známky, katalogy známek Československa, aukční katalogy) nebyla tato výrobní vada doposud popsána
Jsou známy pouze známky s chybějící oranžovohnědou hlubotiskovou barvou, ale ani ty na zásilkách z poštovního provozu (pouze jako nepoužité – tedy nerazítkované, či poštovně použité – razítkované a následně odlepené známky). 
Zde popisovaná výrobní vada (VV) je známa pouze na této jediné celistvosti, přičemž veškeré znaky (typ sdělení, písmo, „kvalita“ otisku denního razítka, a konečně i dodatečné razítko sbírky pohlednic) jednoznačně potvrzují autentičnost tohoto poštovně-historického materiálu. 
Je tak možno jednoznačně vyloučit filatelistické vlivy při vzniku této celistvosti. 

Obrazová strana pohlednice 

Cena materiálu: 

Celistvost (pohlednice) vyplacená poštovní známkou s popsanou výrobní vadou je nabízena za částku 9.800,00 CZK (tj. 363,00 EUR), při uvažovaném kurzovním přepočtu ke dni nabídky 27,00 CZK / EUR. 


Uvažovaný tržní potenciál: 

Vzhledem k tomu, že za posledních padesát let od vydání této emise (roku 1966) nebyla tato výrobní vada (VV) popsána či nabízena prostřednictvím aukcí, lze uvažovat o současné tržní ceně v rozmezí cca 12.500,00 až 15.500,00 CZK (tj. cca 463,00 – 574,00 EUR). 

Zde je ovšem nutno dále podotknout, že tato odhadovaná tržní cena bude do budoucna – po následném popsání této výrobní vady v odborné literatuře a sběratelských katalozích – průběžně narůstat. 

Proto i případnou koupi tohoto materiálu (nikoliv sběratelsky motivovanou) jako investici, lze vzhledem k jeho unikátnosti jednoznačně doporučit.


V Plzni, 14. března 2017

Jiří Neumann
předseda zapsaného spolku
pro rozvoj filatelie
NEWSPHILA z.s.


______________________

Servis pro čtenáře našeho blogu:


V případě zájmu o tuto unikátní poštovně-historickou celistvost jsme schopni ji zajistit za výše zveřejněnou cenu, tj. 9.800,00 CZK (ev. 363,00 EUR) plus poplatek za poštovné (tuzemsko: 47,00 CZK / 1,96 EUR; Evropa: 161,00 CZK / 5,96 EUR; Zámoří: 217,00 CZK / 7,96 EUR).

Kontaktujte nás na e-mailové adrese:
zda je dotyčný materiál ještě k dispozici.

___________________________________


Informační servis pro čtenáře našeho blogu:


Další články s tématem specializovaného sbírání známek a dalších sběratelských materiálů z období Československa (1944-1992) naleznete na následujících odkazech:

publikováno: 10. listopadu 2016
ČESKOSLOVENSKO - (CS 2507 VV) Unikát z Krušných hor

2017/03/09

ČESKO - Nové vlastní známky (VZ 0060) "ZOO Jihlava"

Dnešního dne - ve čtvrtek 9. března 2017 - vychází další "privátní" vydání vlastních známek České republiky. Tématem je výročí 60. let "ZOO Jihlava".


Celkem je vydáno 600 kusů tiskových listů, každý obsahuje dvacet pět známek (pět motivů vždy po pěti kusech) nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 16,00 CZK - standardní dopis do hmotnosti 50 gramů zaslaný v tuzemsku) různých motivů.
Celková nominální hodnota tiskového listu (TL) je v den vydání 400,00 CZK.