Informační blog o aktuálním dění ve filatelii... poštovní známky, dopisnice, příležitostná poštovní razítka, filatelistické výstavy a veletrhy, a to nejen z Česka ...včetně odkazů na jednotlivé poštovní správy, národní filatelistické organizace a poštovní muzea.

2017/01/31

ČESKO - O námětech krajských znaků (02) Středočeský kraj

V loňském roce vydal zapsaný spolek NEWSPHILA sadu čtrnácti příležitostných poštovních dopisnic s motivy krajů České republiky. Každá z nich obsahovala v rámci motivu na levé straně kromě dominantní obrazové části i dva symboly příslušného kraje – v horní části vlajku, pod ní znak.


Samostatnou dopisnici (02) Středočeský kraj lze objednat na odkazu
Sadu čtrnácti dopisnic "Kraje České republiky" lze objednat na odkazu

Vzhledem k tomu, že pro většinu lidí, kteří se se znakem nebo krajským praporem setkají, je hodně obrazových symbolů nejasných, či se o nich mohou jen dohadovat, je na následujících řádcích podáno jejich vysvětlení, a pro námětové sběratele i možná mnoho tipů na doplnění svých sbírek.


Středočeský kraj


Námětem obrazového motivu příležitostné poštovní dopisnice (ve tvaru štítu) je fotografie z pravděpodobného sídla prvního českého - historicky doloženého - přemyslovského knížete Bořivoje I., z hradiště na Levém Hradci na údolí s řekou Vltavou.


Znak. Červeno-stříbrně čtvrcený štít, v prvním a čtvrtém poli český lev, ve druhém poli černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem, ve třetím poli dvě vlnitá modrá břevna.


Prapor. Červeno-bíle čtvrcený list, v horním žerďovém a dolním vlajícím poli český lev, v dolním žerďovém poli dva vlnité modré pruhy, v horním vlajícím poli černá plamenná orlice s červenou zbrojí a bílým perizoniem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vysvětlení použitých symbolů. Středočeský kraj používá svůj znak, kterým potvrzuje kontinuitu vývoje a kterým zároveň dokazuje klíčové postavení kraje v českých zemích a v jejich historii. Figura českého lva ukazuje, že Středočeský kraj je součástí České republiky. Opakováním figury českého lva připomíná, že právě na území Středočeského kraje byly položeny základy českého státu. Užití svatováclavské orlice, dynastického znaku Přemyslovců, připomíná, že jádro přemyslovského knížectví se rovněž nacházelo na území dnešního Středočeského kraje. Dvě modré vlnovky symbolizují nejen dvě největší české řeky Vltavu a Labe, které protékají územím Středočeského kraje, ale zároveň doplňují tinktury české trikolory.


Svatováclavská orlice - jako dynastický znak Přemyslovců - byla použita v obrazové části příležitostné poštovní dopisnice emise "850. výročí korunovace knížete Vladislava II.". Dopisnice s natištěnou známkou nominální hodnoty 10,00 CZK (katalogové označení CDV Pre. 02/08) byla vydána dne 10. ledna 2008 (jako v pořadí druhá emise v tomto roce), v limitovaném nákladu 1.000 kusů.

Zdroje fotografií a obrázků: digitální archiv NEWSPHILA, wikipedie.

2017/01/30

Blog NEWSPHILA ohlašuje 150.000 zobrazení

Včera, v neděli 29. ledna 2017 odpoledne, počítadlo "historie zobrazení" umístěné na hlavní straně tohoto blogu překonalo hranici 150.000 stránek.


"Když jsem 15. října 2010 psal první - velmi stručný - příspěvek blogu NEWSPHILA pod názvem "Vítejte", netušil jsem, že budu postupně psát více než šest let a více než tisíc článků o poště, poštovní historii, filatelii a filatelistech... "

Jiří Neumann
předseda zapsaného spolku
pro rozvoj filatelie
NEWSPHILA

Příležitostná poštovní dopisnice vydaná v roce 2010
 k "Prvnímu výročí filatelistického informačního blogu NEWSPHILA"

Odkaz na zmíněný první článek (z 15. října 2010) naleznete zde

2017/01/29

ČESKO - O námětech krajských znaků (01) Hlavní město Praha

V loňském roce vydal zapsaný spolek NEWSPHILA sadu čtrnácti příležitostných poštovních dopisnic s motivy krajů České republiky. Každá z nich obsahovala v rámci motivu na levé straně kromě dominantní obrazové části i dva symboly příslušného kraje – v horní části vlajku, pod ní znak.

Samostatnou dopisnici (01) Hlavní město Praha lze objednat na odkazu
Sadu čtrnácti dopisnic "Kraje České republiky" lze objednat na odkazu


Vzhledem k tomu, že pro většinu lidí, kteří se se znakem nebo krajským praporem setkají, je hodně obrazových symbolů nejasných, či se o nich mohou jen dohadovat, je na následujících řádcích podáno jejich vysvětlení, a pro námětové sběratele i možná mnoho tipů na doplnění svých sbírek.


Hlavní město Praha


Námětem obrazového motivu příležitostné poštovní dopisnice (ve tvaru štítu) je fotografie pražského panoramatu ohraničeného v popředí Malou Stranou, řekou Vltavou s Karlovým mostem a v pozadí Starým Městem.


Znak. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď z kvádrového zdiva se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč, jež Staré Město získalo do svého znaku po úspěšné obraně Karlova mostu před švédským vojskem za třicetileté války. V horní části štítu jsou tři zlaté věže s okny a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. Tento štít lze používat i samostatně jako tzv. malý znak hlavního města Prahy.
Na štítě tzv. nového znaku stojí tři přilby se zlatými korunami, prostřední nese dvouocasého stříbrného lva se zlatou korunou. Každá z krajních přileb nese 12 praporců erbovních měst nebo městských částí, které mají historický praporec. Heraldicky napravo zkraje do středu to jsou: Nové Město, Hradčany, Vyšehrad, Libeň, Bubeneč, Košíře, Smíchov, Vršovice, Žižkov, Uhříněvěs, Horní Počernice a Zbraslav. Heraldicky nalevo z kraje do středu jsou: Staré Město, Malá Strana, Josefov, Holešovice-Bubny, Břevnov, Karlín, Nusle, Královské Vinohrady, Vysočany, Modřany, Radotín, Dubeč. Štít drží z každé strany stříbrní dvouocasí čeští lvi se zlatými korunami stojící na zlatých lipových ratolestech. Na nich je zavěšena červená stuha se zlatým nápisem PRAGA CAPUT REI PUBLICAE.


Prapor. Vlajka nese barvy odvozené ze znaku hlavního města Prahy. Je rozdělena do dvou podélných pruhů, horního žlutého a dolního červeného. Při svislém umístění vlajky musí být žlutý pruh umístěn vždy vlevo z čelního pohledu.


Znak hlavního města Prahy se objevil na československých poštovních známkách v roce 1968 v rámci emise "Znaky československých měst". Tehdy s pěticípou hvězdou (na místě dnešní koruny) a se znakem Slovenska na prsou lva. Známka nominální hodnoty 1 Kčs (katalogové označení CS 1718) byla vydána dne 21. října 1968 v nákladu 2.460.000 kusů, v přepážkových listech po deseti známkách (tedy 246.000 kusů PL).

Zdroje fotografií a obrázků: digitální archiv NEWSPHILA, wikipedie, filaso.

2017/01/27

ČESKO - O únorové emisi "Historické dopravní prostředky"

Na středu 15. února 2017 se připravuje vydání další emise poštovních známek České republiky pod názvem "Historické dopravní prostředky".


První známka nominální hodnoty 16,00 CZK je věnována poštovnímu autobusu, který byl vyráběn a používán ve druhé polovině třicátých let minulého století. 


Druhá - stejné nominální hodnoty 16,00 CZK - zobrazuje vagon poštovní ambulance, "pilíř" poštovní přepravy první poloviny XX. století.

2017/01/26

ČESKO - Nové vlastní známky (VZ 0059) "Rozhledny České republiky"

Dnešního dne - ve čtvrtek 26. ledna 2017 - vychází další "privátní" vydání vlastních známek České republiky. Tématem jsou "Rozhledny České republiky".


Celkem je vydáno 600 kusů tiskových listů, každý obsahuje dvacet pět známek nominální hodnoty "A" (v den vydání ekvivalent 16,00 CZK - standardní dopis do hmotnosti 50 gramů zaslaný v tuzemsku) různých motivů.
Celková nominální hodnota tiskového listu (TL) je v den vydání 400,00 CZK.

2017/01/24

ČESKO - (CZ 0579 PL b) Mimořádný objev po osmi letech!

V lednu tohoto roku nám bylo předloženo několik přepážkových listů (PL) emise "Umění na poštovních známkách" z roku 2008, u kterých byl použit odlišný typ perforačního rámce. Následně byl zpracován posudek, ze kterého dále uveřejňujeme...


Popis materiálu:

Předmětem nabídky je přepážkový list (PL) emise "Umělecká díla na známkách 2008", která byla vydána Českou poštou dne 5. listopadu 2008. Katalogové číslo známky nominální hodnoty 26,00 CZK je CZ 0579.

Námětem poštovní známky (známek) je obraz za sbírek Národní galerie v Praze „Podzimní cesta“ (z roku 1918) malíře Otakara Nejedlého (1883-1957), doplněný názvem státu, a nominální hodnotou. Známky byly tištěny v Tiskárně poštovních cenin Praha a.s., a to tiskovou technikou ocelotisku z plochy.

Přepážkový list (PL) obsahuje celkem 4 kusy známek, přičemž oproti standardnímu provedení byl použitý jiný typ perforačního rámce, a tak mezi horní a spodní řadou známek nejsou perforované kupony. Katalogové označení tohoto materiálu je CZ 0579 PL b

Materiál je ve špičkové kvalitě (**).


Vznik materiálu:

Ve druhé polovině roku 2008 realizovala akciová společnost Tiskárna poštovních cenin Praha dvě podobné zakázky s motivy umění na poštovních známkách – první pro poštovní správu Slovenské republiky, druhou pro poštovní správu České republiky.

Emise „Umenie 2008“ Slovenské republiky (vydaná dne 27. listopadu 2008) obsahovala dvě známky nominálních hodnot „T2 1000g“ (katalogové označení SK 0434) s vyobrazením ilustrace z knihy „Sedemfarebný kvietok“ (z roku 1975) malíře Jozefa Baláže (1923-2006), a „T1 1000g“ (katalogové označení SK 0435) s obrazem „Dievča v bielom s továrenskými komínami a kvetmi“ (z roku 1932) malíře Zoltána Palugyaye (1898-1935).
Pro tyto dvě známky byl standardně použitý perforační rámec, který obsahoval střední část přepážkového listu bez perforace (bez „kupónů“). Zcela výjimečně se vyskytují přepážkové listy známky SK 0435 (Palugyay), kde byl použitý odlišný typ perforačního rámce (se střední perforovanou částí, dvěma „kupony“).

Emise „Umění 2008“ České republiky (vydaná dne 5. listopadu 2008) obsahovala aršík (nominální hodnoty 30,00 CZK) a dvě známky nominálních hodnot 23,00 CZK (katalogové označení CZ 0578) s obrazem „Vltava u Klecan“ (po roce 1885) malířky Zdenky Braunerové (1858-1934), a 26,00 CZK (katalogové označení CZ 0579) s obrazem „Podzimní cesta“ (z roku 1918) malíře Otakara Nejedlého (1883-1957).
Pro tyto dvě známky byl standardně použitý perforační rámec, který obsahoval střední část přepážkového listu perforovanou, se dvěma nepotištěnými „kupony“. V roce 2009 byl ohlášen nález přepážkových listů známky CZ 0578 (Braunerová), kde byl použit odlišný typ perforačního rámce (se střední částí přepážkového listu bez perforace, bez „kuponů“).



Do současné doby byla hodnota CZ 0579 (Nejedlý) známa pouze ve standardním provedení – tj. přepážkový list s perforovanou střední částí (dvěma „kupony“).


Na základě předloženého materiálu, lze konstatovat, že při dokončovacích pracích na finální výrobě poštovních známek (pro obě poštovní správy) – při provádění zoubkování – byly současně používány dva odlišné perforační rámce

Omylem zaměstnance – obsluhy perforačního stroje – bylo zaměněno perforační zařízení jak pro známky České republiky, tak i Slovenské republiky. Vzhledem k charakteru výstupní kontroly poštovních cenin, lze konstatovat, že nebylo v jejích možnostech tuto „vadu“ objevit a zjistit.

Při výstupní kontrole z tiskárny jsou kontrolovány sto kusové balíčky – co do soutisku barev a provedeného zoubkování, ale vzhledem ke způsobu jejich balení (papírová páska prochází právě přes prostor mezi horní a dolní řadou známek, tedy přes prostor „kuponů“) odlišné varianty pro jednotlivé poštovní správy nebylo možno rozpoznat. Tyto jsou následně baleny do dalšího obalu (obvykle po deseti kusech, tj. 1.000 kusů přepážkových listů), a následně předány příslušné poštovní správě. Z výše uvedeného lze jednoznačně konstatovat, že se jedná o nahodilost ve výrobním procesu tisku poštovních cenin, a že při jejím vzniku se nejednalo o možnou spekulaci či ovlivnění „filatelistickými“ motivy.


Hodnocení materiálu: 

Jedná se o zcela mimořádnou výrobní vadu při finálních prací výroby českých poštovních známek. V případě známky hodnoty 26,00 CZK (Nejedlý) je tato nabízena vůbec poprvé. 

V literatuře (odborné Zpravodaje, filatelistické časopisy, katalogy známek České republiky) byla tato výrobní vada – u známky hodnoty 23,00 CZK (Braunerová) popsána nedlouho po vydání této emise (již v roce 2009) a tudíž je mezi sběratelskou veřejností – specializovanými i běžnými sběrateli známek České republiky – velmi dobře známa. 
Materiály s touto výrobní vadou byly průběžně nabízeny (a následně prodány) i v rámci aukcí poštovních známek pořádaných renomovanými společnostmi v České republice. Od roku 2009/2010 byla tato hodnota, resp. přepážkový list (CZ 0578 PL b) nabízena v aukcích při dosažení aukční ceny v rozmezí 13.872,0019.058,00 CZK, katalog POFIS 2015 cenu udává částkou 14.000,00 CZK, katalog PĚNKAVA 2016 částkou 19.000,00 CZK. Dle našeho odhadu bylo těchto listů zjištěno několik set kusů (cca 500, tj. pět balíčků). 

Vzhledem k tomu, že do současnosti (tj. leden 2017) – tedy po dobu více než osmi let – nebyl u známky hodnoty 26,00 CZK (Nejedlý), resp. u přepážkového listu (CZ 0579 PL b), zjištěn použitý odlišný perforační rámec lze usuzovat na naprosto ojedinělý výskyt (cca do 100 kusů, tedy do jednoho balíčku). Vzácnost oproti předchozí variantě, lze vyjádřit pomocí poměru hodnotou „1 : 5“. 


Cena materiálu: 

Přepážkový list hodnoty 26,00 CZK (bez perforované střední části) s výrobní vadou (CZ 0579 PL b) je nabízen za částku 24.850,00 CZK (tj. 920,00 EUR), při uvažovaném kurzovním přepočtu ke dni nabídky 27,00 CZK / EUR. 


Uvažovaný tržní potenciál: 

Vzhledem k popularitě této výrobní vady – zejména u první známky emise hodnoty 23,00 CZK (Braunerová) – a velmi malému počtu dochovaných archů s tímto odlišným druhem perforačního rámce je možno uvažovat (například při prodeji formou aukce, s přihlédnutím k dosaženým aukčním i přímým prodejům od roku 2010, a katalogovým záznamům přepážkových listů známky „Braunerová“) vzhledem k poměru vzácnosti o tržní ceně cca 82.350,00 CZK (tj. cca 3.050,00 EUR). 

Výpočet ceny vychází z poměru „1 : 5“ při porovnání četnosti obou variant, dále z průměrné aukční ceny (16.465,00 CZK) dosažené při prodejích přepážkových listů (PL) s odlišným perforačním rámcem „Braunerová“ v aukcích PROFIL a Burda Auction, a dále z průměrné katalogové ceny (16.500,00 CZK) stejného materiálu oceněného v katalozích známek České republiky POFIS 2015 a PĚNKAVA 2016. 

Zde je nutno dále podotknout, že tato odhadovaná tržní cena bude do budoucna – vzhledem k limitovanému počtu materiálů s touto výrobní vadou – průběžně narůstat. I případnou koupi tohoto materiálu (nikoliv sběratelsky motivovanou) jako investici, lze vzhledem k jeho jedinečnosti a známosti jednoznačně doporučit. 


V Plzni, 23. ledna 2017 



Jiří Neumann 
předseda zapsaného spolku 
pro rozvoj filatelie 
NEWSPHILA z.s. 



Dále byla zveřejněna informace o katalogovém zápisu u přepážkových listů (PL) emise "Umění" z roku 2008, která je (pro rok 2017) následovná:

CZ 0578 PL a   ( 92,00)    (4x 23,00 + 2 K)           120,00      100,00
CZ 0578 PL b   ( 92,00)    (4x 23,00)                16.500,00           -,-

CZ 0579 PL a   (104,00)   (4x 26,00 + 2 K)           140,00      120,00
CZ 0579 PL b   (104,00)   (4x 26,00)               49.000,00           -,-



________________________________





V případě zájmu našich čtenářů - sběratelů poštovních známek České republiky - je prostřednictvím našeho e-shopu nabízeno několik tiskových listů (za výše deklarovanou cenu 24.850,00 CZK), a to na odkazu
zde.


2017/01/23

ČESKOSLOVENSKO - Dopis pro prezidenta USA

Zajímavá celistvost z roku 1983 je odesílaná z tehdejšího Československa na adresu "Prezident Reagan, White House, WASHINGTON D.C., USA". Dopisnice je zajímavá jak svým textem, tak i obrazovou částí... 


Tarif za dopisnici do USA ve výši 2,00 Kčs (platný od 1. ledna 1979 do 30. června 1983) byl uhrazen jednou příležitostnou poštovní známkou emise "Shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, Praha 1983", která byla vydána 6. června 1983.


Zajímavý materiál, který jistě zaujme mnoho námětových sběratelů. Samozřejmě je otázkou, kolik těchto dopisnic doputovalo do Bílého domu a kolik se jich do dnešní doby zachovalo...

2017/01/22

PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA - Poštovně-historický materiál: poslední den platnosti (II.)

Na stránkách blogu NEWSPHILA představujeme zajímavé či dokonce zcela ojedinělé poštovně-historické materiály, které se dodnes dochovaly, a tak mohou dokumentovat dobu svého vzniku.


Velký státní znak Protektorátu Čechy a Morava, užívaný v letech 1939 až 1945 (zdroj: wikipedie).

Státní útvar Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) vznikl po rozpadu Česko-Slovenské republiky v roce 1939. V úterý dne 14. března 1939 vyhlásil Slovenský sněm v Bratislavě vznik Slovenského státu, následující den obsadila německá armáda zbytek historických zemí - Čechy a Moravu.


Mapa Německé Říše (1941) s vyznačeným územím Protektorátu Čechy a Morava a Generálního gouvernementu (zdroj: wikipedie).

O den později - ve čtvrtek 16. března 1939 - je za přítomnosti Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera na Pražském hradě vyhlášen vznik Protektorátu Čechy a Morava. Dosavadní prezident Česko-Slovenské republiky Dr. Emil Hácha se stal tzv. státním prezidentem.


Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Okupace Čech a Moravy" s natištěnou známkou vzoru "Desítka" (nominální hodnota 10,00 CZK) z emise "70. výročí rozpadu Česko-Slovenské republiky" vydaná 11. března 2009 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 14/09).
Část nákladu dopisnic byla dne 15. března 2009 oražena na poště "119 00 Praha 012" (umístěné v areálu Pražského Hradu) strojovým razítkem s propagačním štočkem s motivem portrétu prezidenta Česko-Slovenské republiky JUDr. Emila Háchy (1872-1945). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz

Samozřejmě, tyto politické změny se promítly i do poštovního provozu. Poštovní známky s označením bývalého státního útvaru "ČESKOSLOVENSKO" (platné k 15. březnu 1939) či "ČESKO-SLOVENSKO" (vydané ještě v dubnu 1939) zůstaly prozatím v platnosti. Protektorátní poštovní správa připravila k 15. červenci 1939 (sobota) vydání přetiskového provizoria, které mělo spíše demonstrační (a rovněž i filatelistický) význam. 



Ostatně o tom svědčí i vydání prvních - definitivních - protektorátních známek o čtrnáct dní později. V sobotu dne 29. července 1939 vycházejí nejvíce používané hodnoty v běžném (tuzemském) poštovním provozu: 50h "Karlštejn" (v barvě zelené, katalogové označení BM 0029), 60h "Kutná Hora" (v barvě fialové, katalogové označení BM 0030), a 1K "Pražský hrad" (v barvě červené, katalogové označení 0031), všechny jako součást postupně vydávané emise "Krajinářské náměty". 



Vzhledem k tomu, že do konce měsíce srpna 1939 se protektorátní poštovní správě podařilo vydat celkem 16 nových výplatních poštovních známek (emisí "Lipová ratolest" a "Krajinářské náměty") bylo rozhodnuto, že všechny známky bývalé československé (resp. česko-slovenské) provenience budou k datu 1. prosince 1939 (pátek) staženy z oběhu a jako poslední den jejich platnosti byl určen 15. prosinec 1939 (pátek). Stažením z oběhu bylo míněno opatření, kdy tyto známky přestaly být prodávány firmám a obyvatelstvu u přepážek poštovních úřadů, případně u dalších prodejců poštovních cenin.  

Poslední den platnosti československých poštovních známek je zdokladován na následující celistvosti. 

Poznámka:
Uvedený popis celistvosti je převzat z "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren". V případě citace z uvedených údajů je vždy nutno uvádět zdroj.


Obr. BM 000 147. Pohlednice (edice „České umění“, s malovaným motivem lidových krojů: „Na cestě z kostela“) zaslaná standardně v další přepravě do zahraničí v sobotu 16. prosince 1939 s místem určení Galati v Rumunsku.

Celkové výplatné činilo 1,20 K (snížený tarif pro tzv. „blízkou cizinu“, byl sjednán mezi československou a rumunskou poštovní správou s platností od 21. dubna 1922, zůstal v platnosti i po vzniku protektorátu, a to do neděle 30. června 1940, poté již platila sazba 1,50 K), uhrazeno dvěma známkami: ještě československou nominální hodnoty 20 h z výplatní emise „Střední státní znak“ (vydána v ČSR dne 10. dubna 1929, vzata z oběhu v pátek 1. prosince, platnost do pátku 15. prosince 1939), a protektorátní nominální hodnoty 1 K z výplatní emise „Krajinářské náměty“ (I. emise vydána v sobotu 29. července 1939, platnost do středy 31. března 1943). Celková souběžná platnost vylepených známek byla od 29. července do 15. prosince 1939, tedy 140 dní

Při podání této celistvosti k poštovní přepravě došlo k naprosto unikátní situaci. Odesilatel na tuto pohlednici – jak vyplývá z datování sdělení – použil v poslední den platnosti (15. prosince 1939) ještě i československou poštovní známku. Poté ji vhodil do poštovní schránky, která byla vybírána v rámci obvodu poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837), který se nalézal v brněnské čtvrti Královo Pole. Vzhledem k tomu, že již bylo po posledním výběru pošty, zásilka byla ze schránky vybrána při prvním výběru následující den – v sobotu. V souladu s platnými poštovními předpisy, které na takovou situaci výslovně pamatovaly, byla tato známka uznána za platnou.

Známka byla znehodnocena dvojjazyčným denním razítkem (typu A.11) s datem „16.XII.39“, s rozlišovacím označením „f“ (katalogové označení PU.1837.RRS.06, bylo používáno v období od čtvrtka 14. prosince 1939 do středy 7. dubna, resp. do středy 31. března 1943) a hodinovým údajem „11“. Jak je zřejmé z katalogové části, na tento poštovní úřad byla dodána kompletní sada definitivních dvojjazyčných razítek (celkem osm kusů) přesně jeden den před ukončením platnosti československých (ev. česko-slovenských) poštovních známek. S přihlédnutím k této skutečnosti se poštovně-historická vzácnost dopisnice násobí. 

Od podacího poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837) byla dopisnice dopravena (společně s dalšími zásilkami) k poštovnímu úřadu „Brünn 2 – Brno 2“ (PU.1827), který byl umístěn na brněnském hlavním nádraží. Zároveň sloužil i jako vyměňovací poštovní úřad pro země jižní Evropy (průvozem přes Vídeň), tedy i pro Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že adresátem pohlednice byl pracovník říšského konzulátu v Galati, byla po příchodu k poštovnímu úřadu „Galati 1“ opatřena otiskem příchozího poštovního razítka s datem 20. prosince 1939 (středa), a následně doručena.


Určitou historickou zajímavostí je fakt, že adresát – pan Lev Řezáč – je označen jako pracovník sekce Protektorátu Čechy a Morava na příslušném říšském konzulátu. Při podrobnějším průzkumu lze zjistit skutečnost, že v prosinci 1939 nazývaný říšský konzulát, je vlastně bývalá budova československého (resp. česko-slovenského) konzulátu, který byl původně zřízen na podporu hospodářských zájmů ČSR na dunajské vodní cestě právě v přímořské Galați (od 23. dubna 1921). Původně nájemní vztah k budově konzulátu (umístěného na adrese Strada Codreanu 7) byl v roce 1935 změněn její koupí Československou republikou za celkovou částku 2.200.000,00 lei. V roce následujícím byla provedena její rekonstrukce.


_______________________________



Další články na téma poštovní historie Protektorátu Čechy a Morava naleznete na následujících odkazech:


Některé zajímavé poštovně-historické materiály (celistvosti) z období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) naleznete v našem e-shopu na odkaze zde.

2017/01/19

ČESKO - Nové poštovní známky (CZ 0915) "Korunovační klenoty"

Třetí letošní emise poštovních známek České republiky "Korunovační klenoty" vyjde současně s předchozími, a to v pátek - 20. ledna 2017. Emisi tvoří jedna výplatní známka věnovaná nejvýznamnější kulturní památce České republiky Korunovačním klenotům, a je dále doplněna logem Světové výstavy poštovních známek PRAGA 2018. 


Příležitostná poštovní známka (rozměru 52 x 29 mm) nominální hodnoty "E" (tarif za dopis do hmotnosti 50 gramů zaslaný prioritně v Evropě, případně ekonomicky do Zámoří, v den vydání ekvivalent 32,00 CZK) je tištěna plnobarevným ofsetem a je vydána ve formě známkového sešitku (ZS), který obsahuje osm samolepicích známek. 


Katalogové označení výplatní poštovní známky je 0915.  Autorem výtvarného návrhu jsou manželé Libuše a Jaromír Knotkovi. Rozměr známkového sešitku (ZS) je 122 x 79 mm. 



Celková nominální hodnota známkového sešitku (ZS) je 256,00 CZK (8x 32,00 CZK), katalogové označení je 0915 ZS. Známkový sešitek vychází v prvním nákladu ve výši 60.000 kusů.


Dále je vydávána i jedna obálka prvního dne vydání (FDC), její katalogové označení je 0915 FDC. Je tištěna na stroji WAITE, autorem grafického návrhu jsou manželé Libuše a Jaromír Knotkovi, autorem rytiny pan Martin Srb.


Razítko prvního dne vydání je tvořeno kompozicí kříže z horní části Svatováclavské koruny, doplněného textem "PRAHA" a datem vydání "20.1.2017".


Obrazový motiv obálky prvního dne vydání je tvořen pohledem na bystu císaře a krále Karla IV. (včetně znaku s českým lvem) z triforia katedrály svatého Víta na Pražském hradě, doplněním o písmena "FDC". Obálka prvního dne vydání je vydávána v celkovém počtu 3.500 kusů, její cena v den vydání je 48,00 CZK.


Posledním sběratelským materiálem vydávaným státním podnikem České pošta k této emisi je list s nalepenou poštovní známkou (tzv. nálepní list), orazítkovanou razítkem prvního dne vydání. Nálepní list (NL) je v levém dolním rohu označen rokem vydání "2017", v pravém písmenem "A" (pořadovým písmenem první emise výplatních známek), katalogové označení je 0915 NL, cena v den vydání je 34,00 CZK.

2017/01/18

ČESKO - Nové poštovní známky (CZ 0914) "Historické dopravní prostředky"

Druhá letošní emise poštovních známek České republiky vyjde pod názvem "Historické dopravní prostředky" v pátek - 20. ledna 2017. Emisi tvoří známka věnovaná historickému letadlu z dvacátých let XX. století typu AERO A-14 ČSA


Příležitostná poštovní známka (rozměru 40 x 23 mm) nominální hodnoty 32,00 CZK (tarif za dopis do hmotnosti 50 gramů zaslaný do Zámoří) je tištěna plno barevným ofsetem (přepážkové listy obsahují 50 kusů známek), katalogové označení je 0914.  Autorem výtvarného návrhu je pan Petr Ptáček.


Standardně je vydávána i jedna obálka prvního dne vydání (FDC), její katalogové označení je 0914 FDC. Je tištěna na stroji WAITE, autorem grafického návrhu je pan Petr Ptáček, autorem rytiny pan Bohumil Šneider.


Razítko prvního dne vydání je tvořeno tradičním logem výrobce letadel "Aero", doplněných textem "PRAHA" a datem vydání "20.1.2017".


Obrazový motiv obálky prvního dne vydání je tvořen pohledem ze země vzhůru na letící letadlo (jeho spodní část) a doplněním o písmena "FDC". Obálka prvního dne vydání je vydávána v celkovém počtu 3.400 kusů, její cena v den vydání je 48,00 CZK.



Dalším sběratelským materiálem vydávaným státním podnikem České pošta k této emisi je list s nalepenou poštovní známkou (tzv. nálepní list), orazítkovanou razítkem prvního dne vydání. Nálepní list (NL) je v levém dolním rohu označen rokem vydání "2017", v pravém číslicí "2" (pořadovým číslem emise), katalogové označení je 0914 NL, cena v den vydání je 34,00 CZK.


Posledním vydaným materiálem je analogická pohlednice (cartes maxima) s nalepenou poštovní známkou (CM) opatřenou otiskem denního razítka pošty "110 00 PRAHA 1" s datem dne vydání. Její katalogové označení je 0914 CM, cena v den vydání je 15,00 CZK, náklad analogické pohlednice (CM) je 2.300 kusů. 


Blog "DOPISNICE" ohlašuje 100.000 zobrazení

Dnes, ve středu 18. ledna 2017 odpoledne, počítadlo "historie zobrazení" překonalo hranici 100.000 stránek. A to na našem "sesterském" blogu DOPISNICE, kde informujeme o nově vydávaných příležitostných poštovních dopisnicích České republiky s logem "PRESSFIL".


"Když jsem v závěru roku 2009 - přesně 30. prosince - psal první příspěvek o vydání naší první dopisnice v roce 2006, netušil jsem, že tak budu činit až do současnosti. Jak se ukazuje v poslední době, informování o dopisnicích v anglickém jazyce má za následek změnu v počtu zobrazení podle jednotlivých zemí - první jsou Spojené státy americké, Česká republika je až druhá ..."

Jiří Neumann
předseda zapsaného spolku
pro rozvoj filatelie
NEWSPHILA

Příležitostná poštovní dopisnice vydaná v roce 2006
 k "Mezinárodnímu veletrhu a burze HobbyMania 2006"

Odkaz na zmíněný první článek (z 30. prosince 2009) naleznete zde