Informační blog o aktuálním dění ve filatelii... poštovní známky, dopisnice, příležitostná poštovní razítka, filatelistické výstavy a veletrhy, a to nejen z Česka ...včetně odkazů na jednotlivé poštovní správy, národní filatelistické organizace a poštovní muzea.

2017/01/22

PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA - Poštovně-historický materiál: poslední den platnosti (II.)

Na stránkách blogu NEWSPHILA představujeme zajímavé či dokonce zcela ojedinělé poštovně-historické materiály, které se dodnes dochovaly, a tak mohou dokumentovat dobu svého vzniku.


Velký státní znak Protektorátu Čechy a Morava, užívaný v letech 1939 až 1945 (zdroj: wikipedie).

Státní útvar Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) vznikl po rozpadu Česko-Slovenské republiky v roce 1939. V úterý dne 14. března 1939 vyhlásil Slovenský sněm v Bratislavě vznik Slovenského státu, následující den obsadila německá armáda zbytek historických zemí - Čechy a Moravu.


Mapa Německé Říše (1941) s vyznačeným územím Protektorátu Čechy a Morava a Generálního gouvernementu (zdroj: wikipedie).

O den později - ve čtvrtek 16. března 1939 - je za přítomnosti Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera na Pražském hradě vyhlášen vznik Protektorátu Čechy a Morava. Dosavadní prezident Česko-Slovenské republiky Dr. Emil Hácha se stal tzv. státním prezidentem.


Příležitostná poštovní dopisnice České republiky "Okupace Čech a Moravy" s natištěnou známkou vzoru "Desítka" (nominální hodnota 10,00 CZK) z emise "70. výročí rozpadu Česko-Slovenské republiky" vydaná 11. března 2009 v limitovaném nákladu 1.000 kusů (katalogové označení 14/09).
Část nákladu dopisnic byla dne 15. března 2009 oražena na poště "119 00 Praha 012" (umístěné v areálu Pražského Hradu) strojovým razítkem s propagačním štočkem s motivem portrétu prezidenta Česko-Slovenské republiky JUDr. Emila Háchy (1872-1945). Zdroj: http://dopisnice.blogspot.cz

Samozřejmě, tyto politické změny se promítly i do poštovního provozu. Poštovní známky s označením bývalého státního útvaru "ČESKOSLOVENSKO" (platné k 15. březnu 1939) či "ČESKO-SLOVENSKO" (vydané ještě v dubnu 1939) zůstaly prozatím v platnosti. Protektorátní poštovní správa připravila k 15. červenci 1939 (sobota) vydání přetiskového provizoria, které mělo spíše demonstrační (a rovněž i filatelistický) význam. 



Ostatně o tom svědčí i vydání prvních - definitivních - protektorátních známek o čtrnáct dní později. V sobotu dne 29. července 1939 vycházejí nejvíce používané hodnoty v běžném (tuzemském) poštovním provozu: 50h "Karlštejn" (v barvě zelené, katalogové označení BM 0029), 60h "Kutná Hora" (v barvě fialové, katalogové označení BM 0030), a 1K "Pražský hrad" (v barvě červené, katalogové označení 0031), všechny jako součást postupně vydávané emise "Krajinářské náměty". 



Vzhledem k tomu, že do konce měsíce srpna 1939 se protektorátní poštovní správě podařilo vydat celkem 16 nových výplatních poštovních známek (emisí "Lipová ratolest" a "Krajinářské náměty") bylo rozhodnuto, že všechny známky bývalé československé (resp. česko-slovenské) provenience budou k datu 1. prosince 1939 (pátek) staženy z oběhu a jako poslední den jejich platnosti byl určen 15. prosinec 1939 (pátek). Stažením z oběhu bylo míněno opatření, kdy tyto známky přestaly být prodávány firmám a obyvatelstvu u přepážek poštovních úřadů, případně u dalších prodejců poštovních cenin.  

Poslední den platnosti československých poštovních známek je zdokladován na následující celistvosti. 

Poznámka:
Uvedený popis celistvosti je převzat z "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava / Protektorat Böhmen und Mähren". V případě citace z uvedených údajů je vždy nutno uvádět zdroj.


Obr. BM 000 147. Pohlednice (edice „České umění“, s malovaným motivem lidových krojů: „Na cestě z kostela“) zaslaná standardně v další přepravě do zahraničí v sobotu 16. prosince 1939 s místem určení Galati v Rumunsku.

Celkové výplatné činilo 1,20 K (snížený tarif pro tzv. „blízkou cizinu“, byl sjednán mezi československou a rumunskou poštovní správou s platností od 21. dubna 1922, zůstal v platnosti i po vzniku protektorátu, a to do neděle 30. června 1940, poté již platila sazba 1,50 K), uhrazeno dvěma známkami: ještě československou nominální hodnoty 20 h z výplatní emise „Střední státní znak“ (vydána v ČSR dne 10. dubna 1929, vzata z oběhu v pátek 1. prosince, platnost do pátku 15. prosince 1939), a protektorátní nominální hodnoty 1 K z výplatní emise „Krajinářské náměty“ (I. emise vydána v sobotu 29. července 1939, platnost do středy 31. března 1943). Celková souběžná platnost vylepených známek byla od 29. července do 15. prosince 1939, tedy 140 dní

Při podání této celistvosti k poštovní přepravě došlo k naprosto unikátní situaci. Odesilatel na tuto pohlednici – jak vyplývá z datování sdělení – použil v poslední den platnosti (15. prosince 1939) ještě i československou poštovní známku. Poté ji vhodil do poštovní schránky, která byla vybírána v rámci obvodu poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837), který se nalézal v brněnské čtvrti Královo Pole. Vzhledem k tomu, že již bylo po posledním výběru pošty, zásilka byla ze schránky vybrána při prvním výběru následující den – v sobotu. V souladu s platnými poštovními předpisy, které na takovou situaci výslovně pamatovaly, byla tato známka uznána za platnou.

Známka byla znehodnocena dvojjazyčným denním razítkem (typu A.11) s datem „16.XII.39“, s rozlišovacím označením „f“ (katalogové označení PU.1837.RRS.06, bylo používáno v období od čtvrtka 14. prosince 1939 do středy 7. dubna, resp. do středy 31. března 1943) a hodinovým údajem „11“. Jak je zřejmé z katalogové části, na tento poštovní úřad byla dodána kompletní sada definitivních dvojjazyčných razítek (celkem osm kusů) přesně jeden den před ukončením platnosti československých (ev. česko-slovenských) poštovních známek. S přihlédnutím k této skutečnosti se poštovně-historická vzácnost dopisnice násobí. 

Od podacího poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837) byla dopisnice dopravena (společně s dalšími zásilkami) k poštovnímu úřadu „Brünn 2 – Brno 2“ (PU.1827), který byl umístěn na brněnském hlavním nádraží. Zároveň sloužil i jako vyměňovací poštovní úřad pro země jižní Evropy (průvozem přes Vídeň), tedy i pro Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že adresátem pohlednice byl pracovník říšského konzulátu v Galati, byla po příchodu k poštovnímu úřadu „Galati 1“ opatřena otiskem příchozího poštovního razítka s datem 20. prosince 1939 (středa), a následně doručena.


Určitou historickou zajímavostí je fakt, že adresát – pan Lev Řezáč – je označen jako pracovník sekce Protektorátu Čechy a Morava na příslušném říšském konzulátu. Při podrobnějším průzkumu lze zjistit skutečnost, že v prosinci 1939 nazývaný říšský konzulát, je vlastně bývalá budova československého (resp. česko-slovenského) konzulátu, který byl původně zřízen na podporu hospodářských zájmů ČSR na dunajské vodní cestě právě v přímořské Galați (od 23. dubna 1921). Původně nájemní vztah k budově konzulátu (umístěného na adrese Strada Codreanu 7) byl v roce 1935 změněn její koupí Československou republikou za celkovou částku 2.200.000,00 lei. V roce následujícím byla provedena její rekonstrukce.


_______________________________



Další články na téma poštovní historie Protektorátu Čechy a Morava naleznete na následujících odkazech:


Některé zajímavé poštovně-historické materiály (celistvosti) z období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) naleznete v našem e-shopu na odkaze zde.

1 komentář:

  1. Dobrý den našel jsem známku z protektorátu s obrázkem Karlštejnu jak máte na této stránce. Chci se jen zeptat jakou má asi cenu.

    OdpovědětVymazat