Příručka "ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918" (V. část)

 G. NĚKOLIK SLOV NA ZÁVĚR

Na samý konec hodnocení Příručky snad mohu citovat některé závěry z monografie „Československé známky“ pánů Ervína Hirsche a Jaroslava Fraňka z roku 1935, kdy v části „Revoluční přetisky“ uvádějí důvody pro a důvody proti.

Monografie "Československé známky", str. 105: Důvody proti...

Shrňme nejprve důvody, uváděné proti filatelistické ceně těchto známek:

1. nebyly vydány oprávněným vydavatelem aniž jím uznány,

2. nebyly nutné,

3. nebyly používány v širších vrstvách a nebylo je možné volně kupovat,

4. vydavatel známek, zpravidla soukromník, se nestaral o dopravní stránku poštovní a jeho činnost se omezila na pouhé přetiskování zakoupených platných známek,

5. razítka a štočky, používané k výrobě nebo přetiskování, zůstaly namnoze v soukromém majetku, což znemožňuje jakoukoliv kontrolu,

6. světové katalogy nyní přehlížejí, odsuzují nebo neoceňují tyto známky, takže nemají mezinárodní ceny.

Monografie "Československé známky", str. 106: Důvody pro...

Proti těmto důvodům negativním jsou uváděny naopak důvody, prokazující sběratelskou oprávněnost těchto známek:

1. revolučními známkami frankované dopisy – i doporučené – byly skutečně dopravovány, nelze ovšem popírat, že to byly téměř vesměs dopisy filatelistické, u nichž byla obálka dopisu důležitější než obsah,

2. světové katalogy z prvních popřevratových let tyto známky oceňovaly, katalogy československé je uvádějí a oceňují dosud,

3. alba Československa ať již vydaná v Československu nebo v cizině (Borek) jim vyhražují celé strany,

4. na většině aukcí v Československu byly revoluční známky prodávány a docilovaly vysokých cen, rovněž obchodníci je prodávali a prodávají,

5. o poměrně malém počtu některých známek této skupiny svědčí nepatrný jejich cenový pokles i v době, kdy regulerní a zejména drahé naše známky (na př.: POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919) zaznamenaly pokles mnohem větší,

6. v časopisech a monografiích byly popisovány, mnohdy i doporučovány, znalci je zkoušeli a opatřovali svojí značkou pravosti. 

Monografie "Československé známky", str. 106: Realita...

I když se názory obou směrů jeví jako zcela protichůdné, zůstává skutečností, že ve dnech 29./X.–18./XI.1918 pošta dopravovala dopisy a dopisnice frankované rakouskými resp. uherskými známkami, přetiskem v poštovním smyslu znehodnocenými. Poštovní úředníci neměli v té době směrnic a buď ochotně nebo z obavy expedovali zásilky, poštovním předpisům se příčící a uznávali známky, které byly svým nápisem radostným ohlasem získané svobody. Teprve dne 18. listopadu byl vydán zákaz používati k frankování rakouských nebo uherských známek jakkoliv přetištěných.

Tolik publikace z roku 1935, z doby, kdy od vzniku přetisků uplynulo pouhých sedmnáct let. Současná Příručka vyšla téměř přesně po sto pěti letech a při porovnání názorů lze zjistit řadu posunů a možná i určitých mystifikací. Jediné co se od roku 1935 prokazatelně zlepšilo, je kvalita papíru, barevnost a grafické zpracování.

Snad jsem touto recenzí alespoň trochu pomohl sběratelům (či investorům), kteří by chtěli sbírat právě „revoluční přetisky z roku 1918", z doby vzniku našeho společného státu Čechů a Slováků.

Jiří Neumann

NEWSPHILA z.s.

------------------------------

Příručka

ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918

Část I. 

"Příručka a autor" a "Revoluční 1918"

Část II. 

"Doktor Fatka se bránit nebude"

Část III. 

"Rehabilitace "dotisků" z roku 1919"

Část IV. 

"Odborné "přehmaty" autorů" a "Nákup známek je investice"

Část V. 

"Několik slov na závěr"

Příručka "ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918" (IV. část)

E. ODBORNÉ „PŘEHMATY“ AUTORŮ

Jak již většina sledovatelů našeho videokanálu na platformě YouTube ví, odborně se zabývám poštovní historií na historickém území obou našich republik, tedy i první Československou republikou. A to zejména poštovním použitím známek na celistvostech. Proto mi některá tvrzení autorů v souvislosti s celistvostmi přijdou poněkud neodborná.

Zastavení první – v souvislosti s tzv. Fontanovými přetisky je na straně 48 Příručky zobrazena celistvost popisovaná jako: „Dopis se známkou s jednou z variant Fontanova přetisku, strojové razítko Praha / 4. 11. 1918; správně vyplaceno. Cena 4.000 Kč. (Nahoře detaily známek s přetisky.)

Příručka, str. 48 (vlevo): Dopis se známkami...

Pokud se podáváme na frankaturu – vylepené poštovní známky, tarif ve výši 20 haléřů (platný od 1. září 1918 do 14. května 1919) odpovídá dopisu do 20 gramů v další přepravě. Je zapraven jednou výplatní známkou emise „Císařská koruna“ hodnoty 5 h, dále jednou trojúhelníkovou spěšnou známkou „Bůh Merkur“ hodnoty 5 h (mohla být používána jako výplatní), a jednou doplatní známkou „Přetiskové emise“ hodnoty 10 h (na původní známce s vyobrazením císaře Františka Josefa I., hodnoty 24 h). Tato doplatní známka mohla být využita pouze poštovními úřady, tedy pro běžné odesilatele neplatila. Tedy dopis nebyl správně vyplacen.

Vzhledem k tomu, že se u "znehodnocení" poštovních známek jednalo o otisk strojového denního razítka  poštovního úřadu „Praha 1 – Prag 1“ je velmi pravděpodobné, že obálka byla vhozena do poštovní schránky přímo na budově pražské hlavní pošty v Jindřišské ulici. Ta byla standardně vyprazdňována každou hodinu, tedy obálka byla vhozena mezi desátou a jedenáctou hodinou dopolední. Po příchodu dopisu k doručovací poště „Kralovice u Plzně – Kralowitz beu Pilsen“ nebylo vybráno trestné porto za chybějící částku výplatného ve výši 10 haléřů.

Zastavení druhé – v souvislosti s tzv. Fontanovými přetisky je opět na straně 48 Příručky, kde je zobrazena další celistvost popisovaná jako: „Pohlednice adresovaná na Jaroslava Šulu, vyplacená známkami s jednou z variant Fontánových přetisků. Razítko Kralovice u Plzně / 21. 12. 1918 (den příjezdu T. G. Masaryka do vlasti); správně vyplaceno. Cena 6.000 Kč. (Nahoře detaily známek s přetisky.)

Příručka, str. 48 (vpravo): Pohlednice adresovaná...

Zde nebudu tak dlouhý, omezím se pouze na obdobné konstatování jako u předchozí celistvosti. Není správně vyplacena, neboť celkové výplatné činilo 10 haléřů, ale opět zde byla použita doplatní známka, tentokrát hodnoty 4 h, tedy při dodání zásilky opět nebylo vybráno trestné porto za chybějící částku výplatného ve výši 4 haléřů.

Tedy i tyto dvě celistvosti patří do celé plejády ostatních vyobrazených, které jsou rovněž „divně“ frankované či přefrankované, a do značné míry jsou diskvalifikovány adresami odesilatelů či příjemců.

Tolik jen krátká poznámka ke dvěma celistvostem, které mne na první pohled zaujaly, zvláště tvrzením, že jsou správně vyplacené. Ne nejsou.

 

 F. NÁKUP ZNÁMEK JE INVESTICE

Proti tomuto tvrzení – jenž je součástí reklamy na straně 51 Příručky není co namítat. Ostatně i další slova, nyní budu citovat: „NÁKUP ZNÁMEK JE INVESTICE jako každá jiná – a má tedy samozřejmě i svá rizika. Největší nebezpečí ztráty hrozí sběratelům pří nákupu padělků vzácných známek a dalšího filatelistického materiálu. Bezpodmínečným vyžadováním ověření pravosti zkušeným a respektovaným znalcem však lze toto nebezpečí eliminovat.“

Příručka, str. 51: Nákup známek je investice...

Zde však vidím ze strany zadavatele tohoto inzerátu – pana Marka Vrby, místopředsedy komise znalců Svazu českých filatelistů a zkušebního znalce SČF pro obor Československo 1918-1939 – určitý problém, neboť kromě znalecké činnosti je i autorem (nebo spoluautorem) této Příručky.

A kde je ten problém? V několika našich videích v rubrice „AUKCE? a AUKCE!“ jsme se věnovali i nabídce revolučních přetisků z roku 1918 na některých českých aukcích z posledních let. 

Videokanál NEWSPHILA z.s.: Playlist "AUKCE? a AUKCE!"

Tam byly nabídnuty i rakouské známky hodnoty 4 K a 10 K na žilkovaném papíru, přičemž jak jsme si již řekli, jedná se o známky z dotisků z roku 1919. Přesto mají znaleckou značku „Vrba“ bez dalšího rozlišení – např. přídavným razítkem „DOTISK“. Tedy jako kupující (či investor) máte pocit, že jste dobře investovali své peníze, že máte dobrou známku, zkoušenou znalcem.

Videokanál NEWSPHILA "2023-10-01 Aukce Filatelie Petr Flaška - Novotisky se znaleckou značkou za desetitisíce!"

Videokanál NEWSPHILA "2023-11-05 Aukce FILATELIE Petr Flaška - značka pravosti aneb neznalost ši úmysl svazového znalce?"

A obávám se, že i jiné známky z dotisků budou mít pouze znaleckou značku, bez značky přídavné. Tou by pak majitelé těchto známek, které často zakoupili za poměrně vysoké sumy, mohli v budoucnu takříkajíc odlišit „zrno od plev“. Zřejmě majitelům – budou-li chtít mít sto procentní jistotu – nezbude nic jiného, než si nechat známky znovu přezkoušet.

Jiří Neumann

NEWSPHILA z.s.

--------------------

Příručka

ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918

Část I.

"Příručka a autor" a "Revoluční 1918"

Část II.

"Doktor Fatka se bránit nebude"

Část III.

"Rehabilitace "dotisků" z roku 1919"

Část IV.

"Odborné "přehmaty" autorů" a "Nákup známek je investice"

Část V.

"Několik slov na závěr"

Příručka "ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918" (III. část)

D. REHABILITACE „DOTISKŮ“ Z ROKU 1919         

V roce 1919 si Klub Českých filatelistů v Praze prostřednictvím ing. Jaroslava Šuly pro své členy zajistil „dotisky“ některých revolučních přetisků, které byly zhotovovány (tištěny) v Praze. Jednalo se o tzv. „první Pražský přetisk“ (s malým znakem a textem „PROVISORNÍ ČESKOSLOVENSKÁ VLÁDA“), dále o tzv. „druhý Pražský přetisk“ (s velkým státním znakem a textem „ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ POŠTA“), a tzv. „Skalický přetisk“ (s velkým státním znakem a textem „ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ POŠTA“ na uherských a maďarských známkách).

Příručka str. 4: Dopis ing. Jaroslava Šuly

Takto bylo přetištěno velké množství poštovních známek, které:

a) od 1. března 1919 na území Československé republiky ze zákona (po provedení měnové odluky) neplatily. To se jednalo o veškeré  známky Rakouského císařství, Uherského království a Maďarské republiky. To je ostatně i definováno v prvním díle "Monografie československých známek", ve stati pana Zdeňka Kvasničky "Známky předběžné",

Monografie čs. známek, I. díl

Monografie, str. 15: Rakouské a uherské známky platné...

b) známky které byly vydány na území Rakouské republiky až v roce 1919 (to se týkalo známek tzv. „velkého znaku“ hodnoty 4 K a 10 K na žilkovaném papíru. Samotná Příručka toto řeší nenápadnou poznámkou na straně 21 (u druhého Pražského přetisku). U prvního Pražského přetisku taková poznámka zcela chybí,

Příručka, str. 21: Poznámka...

c) známky, které na území Českých zemí vůbec neplatily – například známky Rakousko-Uherské polní pošty (K. und K. Feldpost) s haléřovou hodnotou, či známky Rakousko-Uherské polní pošty platné na území Rumunska s hodnotami v místní měně (bani a Lei),

Příručka, str: 15: I. pražský přetisk (neplatné známky)

Příručka, str. 26: II. pražský přetisk (neplatné známky)

Příručka, str. 15: I. pražský přetisk (neplatné známky)

Příručka, str. 26: II. pražský přetisk (neplatné známky)

d) známky, které na území Českých zemí dříve platily, ale k 28. říjnu 1918 nikoliv, přičemž některé byly již několik let neplatné,

Příručka, str. 15: I. pražský přetisk (neplatné známky + obrácený přetisk)

Příručka, str. 26: II. pražský přetisk (neplatné známky + obrácený přetisk)

Příručka, str. 15: I. pražský přetisk (neplatné známky)

Příručka, str. 26: II. pražský přetisk (neplatné známky)

e)  známky, které na území Českých zemí k 28. říjnu 1918 sice platily, ale mohly být využity velmi specificky a nikoliv běžnými uživateli poštovních služeb. Pro ty uživatele byly neplatné – nedaly se použít pro běžnou korespondenci. Jednalo se o:

novinové poštovní známky (ty mohly používat pouze administrace vydavatelů denního či občasného tisku pro zapravování poštovného), a 

Příručka, str. 14: I. pražský přetisk (novinové známky)

Příručka, str. 25: II. pražský přetisk (novinové známky)

známky doplatní (ty mohly používat pouze poštovní úřady k úhradě váznoucího porta – doplatného, případně jiných typů poštovních poplatků definovaných poštovními pravidly). Ale ještě jednou, ani jeden z typů těchto známek nemohl být použit odesilatelem v běžné korespondenci,

Příručka, str. 14: I. pražský přetisk (doplatní známky)

Příručka, str. 25: II. pražský přetisk (doplatní známky)

f) a „perla“ na samý konec výčtu „dotisků“ a „zkusmých tisků“. Vyskytují se i přetisky na známkách (či „připouštěcích známkách“ tzv. Skautského vydání, které byly používány v období od 7. do 25. listopadu 1918 v rámci skautské pošty. V tomto případě to autor přetisků a dotisků povýšil – novodobě řečeno „na vyšší level“. De facto soukromé „připouštěcí známky“ s textem „POŠTA ČESKÝCH SKAUTŮ VE SLUŽBÁCH NÁRODNÍ VLÁDY“  zhodnotit (to slovo dávám do pomyslných uvozovek) přetiskem „PROVISORNÍ ČESKOSLOVENSKÁ VLÁDA“ a „ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ POŠTA“ vyžaduje již vskutku velkou fantazii. Zde bych ještě podotkl, že přetisky (I. i II. Pražský) v barvě černé či červené se mohou na obou skautských známkách vyskytovat jak v černé tak i červené barvě a to v normální či obrácené poloze. A to v Příručkové ceně 35.000,00 až 43.000,00 CZK za kus! Asi není více třeba co dodat.

 

Příručka, str. 26: II. pražský přetisk ("skautské" známky)

Příručka, str. 15: I. pražský přetisk ("skautské" známky)

Samotná Příručka – pokud si uděláme srovnání – věnuje více stránek „dotiskům“ a „zkusmým tiskům“, než známkám původním, skutečně tištěným z počátku listopadu 1918. A to, že tyto dodatečné materiály velmi pečlivě katalogizuje ve formě záznamu, doplněného vyobrazením a cenou za samotnou známku a známku ve čtyřbloku, případně za jinou barvu přetisku, jednoznačně – dle mého názoru – definuje záměr, proč byl takový seznam vydán.

 

Příručka, str. 9: I. pražský přetisk (oceňování "dotisků")

Příručka, str. 21: II. pražský přetisk (oceňování "dotisků")

Záměrem a cílem je rehabilitace dotisků z let 1919 (případně z let pozdějších) a možnost uvádět údaje z této Příručky (katalogu) za bernou minci při popisování nabízených položek, ať již v internetových či sálových aukcích a nabídkových listech.

Jiří Neumann

NEWSPHILA z.s.

--------------------

Příručka

ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918

Část I.

"Příručka a autor" a "Revoluční 1918"

Část II.

"Doktor Fatka se bránit nebude"

Část III.

"Rehabilitace "dotisků" z roku 1919"

Část IV.

"Odborné "přehmaty" autorů" a "Nákup známek je investice"

Část V.

"Několik slov na závěr"

Příručka "ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918" (II. část)

C. DOKTOR FATKA SE BRÁNIT NEBUDE

Příručka v úvodní části na straně 3 v závěru uvádí, cituji „Osobnosti politického a veřejného života, které se podílely na vzniku revolučních přetisků“.

Druhý údaj, opět cituji: „Dr. Maxmilián Fatka (1868-1962), český poštovní úředník a politik, ministr pošt a generální ředitel Čs. pošty v době vydávání prvních čs. známkových emisí.“

Příručka str. 3: Osobnosti politického...

Podle takto formulované informace nepochybně získá čtenář dojem, že se na vydávání „revolučních přetisků“ v roce 1918 nějakým způsobem podílela poštovní správa. Tuto tézi navíc autoři příručky dále podporují u tzv. „druhého Pražského přetisku“, kde přímo na straně 17 uvádějí „I. vydání pro Národní výbor (NV), resp. pro Ředitelství pošt a telegrafů“. A o několik řádek dále „přetisk … Určen byl pro Ředitelství pošt a telegrafů.“

Příručka str. 17: Pražský přetisk II. (velký znak)

Pan doktor Fatka se již bránit nemůže, tedy obranu převezmu za něj. Jak vyplývá z rukopisu jeho pamětí, uloženém v Poštovním muzeu, byl dne 30. října 1918 jmenován Předsednictvem Národního výboru československého v Praze „plnomocníkem pro řízení pošt a telegrafů v království českém“, přičemž tento dekret byl podepsán Antonínem Švehlou a Aloisem Rašínem.

Dr. Maxmilián Fatka, rukopis Pamětí (fond Poštovního muzea Praha)

Následně, dne 4. listopadu 1918 byl jmenován týmž Presidiem Národního výboru československého v Praze do funkce „generálního ředitele pošt a telegrafů v území státu Československého“, přičemž tento dekret byl podepsán Františkem Soukupem a Aloisem Švehlou.

Dr. Maxmilián Fatka, rukopis Pamětí (fond Poštovního muzea Praha)

Jak dále pan doktor Fatka ve svých pamětech uvádí, cituji z části věnované popřevratovému poštovnímu provozu a přípravy nových cenin: „Zmíněné rychlé rozhodnutí otázky tisku poštovních cenin vyžadovaly za prvé důvody politické, tj. aby svrchovanost československého státu došla také zevně svého výrazu, za druhé fiskální, poněvadž bylo technicky vyloučeno opatřiti ihned dostatečné množství nových cenin, hlavně známek, a tudíž nezbylo než ponechati zatím v platnosti staré známky …, za třetí služební, ježto se záhy po převratu objevovaly a působily zmatek v provozu známky s přetiskem „Československý stát“, „Provisorní československá vláda“ apod., nemající úředního původu a pořizované soukromníky bez vědomosti poštovní správy. Výnosem ze dne 13. listopadu 1918, č. 3023/P.P.G. byly takovéto soukromě přetiskované známky prohlášeny nepřípustnými a neplatnými.“. 

Dr. Maxmilián Fatka, rukopis Pamětí (fond Poštovního muzea Praha)

Tolik citace z pamětí pana doktora Fatky a nyní se podíváme na přesné znění onoho zmiňovaného výnosu.

Příručka str. 4: Nařízení...

Domnívám se, že tvrzení autora (či autorů) Příručky o podílu pana doktora Maxmiliána Fatky „na vzniku revolučních přetisků“ je výše uvedenými údaji a citacemi zcela vyvráceno, a je v Příručce zmíněno pouze účelově, zřejmě z důvodu, aby „revoluční přetisky“ byly v očích současných sběratelů či investorů ještě o něco přitažlivější.

Fotografie dr. Fatky jako vrchního poštovního rady, 1917
(archivní fond Poštovního muzea Praha)

Tedy ještě jednou – pan doktor Fatka se z titulu své funkce na vzniku soukromých revolučních přetisků v roce 1918 nijak nepodílel, naopak svým nařízením ze středy 13. listopadu 1918 (kterým se většina pošt začala řídit od pondělí 18. listopadu) jakékoliv používání přetisků v poštovním provozu zakázal.

Jiří Neumann

NEWSPHILA z.s.

--------------------

Příručka

ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918

Část I.

"Příručka a autor" a "Revoluční 1918"

Část II.

"Doktor Fatka se bránit nebude"

Část III.

"Rehabilitace "dotisků" z roku 1919"

Část IV.

"Odborné "přehmaty" autorů" a "Nákup známek je investice"

Část V.

"Několik slov na závěr"

Příručka "ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918" (I. část)

V prosincovém – dvanáctém – čísle časopisu FILATELIE, které bylo distribuováno v čase Vánočních svátků, byla vložena „specializovaná příručka pro sběratele čs. revolučních vydání 1918“.

Titulní strana časopisu FILATELIE 12/2023

Jak sama redakce časopisu (ve své promluvě k čtenářům) uvádí „Příručka obsahuje podrobné popisy a názorná vyobrazení, díky nimž je možné rozeznat, z jakého nákladu (původní nebo dotisk) zkoumaná známka pochází. To má totiž rozhodující vliv na její tržní cenu!“.

FILATELIE 12/2023, str. 1

A proto, že se v našich videích na platformě YouTube často věnujeme – v rubrice „AUKCE? a AUKCE!“ – právě revolučním přetiskům z roku 1918 a jejich nabídce na současných aukcích pořádaných v České republice, bylo přirozené se na příručku podívat poněkud podrobněji zvláště z odborného hlediska.

Ostatně i pod našimi videi z posledních let je v diskusích či dotazech patrné, že se i zkušenější sběratelé „pídí“ po informacích, jak to tenkrát skutečně bylo.

Obal Specializované příručky

A. PŘÍRUČKA A AUTOR

Příručka samotná, byť byla vydána jako příloha časopisu Filatelie, a má i průběžné číslování stránek, byla vydána společností POFIS, spol. s r.o., jak vyplývá z anonce na straně 51. Vyšla jako celobarevná, celkem obsahuje 56 stran. Její cena je 200,00 CZK, pro členy Klubu filatelie stojí 148,00 CZK.

Příručka str. 51: Informace o vydavateli

Jako její autor je uváděn pan Marek Vrba, který je i podepsán na zadní straně obalu pod anotací specializované příručky.

Příručka str. 56: Promluva autora

Je otázkou, do jaké míry je pan Marek Vrba autorem Příručky, neboť v samotné promluvě je velmi často používáno množného čísla „naše nová příručka“, „jsme dospěli ke stanovení“, „z opatrnosti uvádíme prozatím“, „jsme věnovali velkou péči“, a „uvítáme vaše náměty … k nimž přihlédneme“.

Tolik samotná promluva, ale i například na druhé straně se v úvodu Příručky objevuje obrat „a návrhů, které dále popisujeme“. Tyto formulace dávají tušit, že autorů Příručky bylo nepochybně povícero, byť nejsou nikde v textu uváděni.

B. REVOLUČNÍ 1918

Příručka – či spíše katalog – si dala, alespoň podle názvu, za cíl seznámit sběratelskou veřejnost – a možná i potenciální investory – s jednotlivými revolučními vydáními na našem území v roce 1918.

Ale zde vidím základní problém, neboť značná část příručky je věnována dotiskům těchto přetisků z roku 1919, a v horším případě i z let pozdějších. Pokud tedy autor (či autoři) příručky na straně 27 citují z monografie pánů Ervína Hirsche a Jaroslava Fraňka „Československé známky“ z roku 1935, možná by bylo dobré, aby si přečetli i úvodní stať této monografie pod názvem „Revoluční přetisky“ na straně 105 až 107. Kde jsou mimo jiné zmíněny i časové souvislosti s rozhodnými daty té doby, tedy časovým úsekem od 29. října do 18. listopadu 1918.

Příručka str. 27: Citace z Monografie

A tento časový úsek v případě Českých zemí jasně definuje úsek, ve kterém mohly být některé přetisky vyrobeny a případně i poštovně použity.

Obal monografie Československé známky" z roku 1935

V této souvislosti opět odkazuji na naše videa (na platformě YouTube), která se věnují tomuto období a časovým hlediskům při posuzování relevantnosti jednotlivých přetisků.

Jiří Neumann

NEWSPHILA z.s.

------------------------------

Příručka

ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918

Část I. 

"Příručka a autor" a "Revoluční 1918"

Část II. 

"Doktor Fatka se bránit nebude"

Část III. 

"Rehabilitace "dotisků" z roku 1919"

Část IV. 

"Odborné "přehmaty" autorů" a "Nákup známek je investice"

Část V. 

"Několik slov na závěr"