G. NĚKOLIK SLOV NA ZÁVĚR
Na samý konec hodnocení Příručky snad mohu citovat některé závěry z monografie
„Československé známky“ pánů Ervína Hirsche a Jaroslava Fraňka z roku
1935, kdy v části „Revoluční přetisky“ uvádějí důvody pro a důvody proti.
|
Monografie "Československé známky", str. 105: Důvody proti... |
Shrňme nejprve důvody, uváděné
proti filatelistické ceně těchto známek:
1. nebyly vydány oprávněným
vydavatelem aniž jím uznány,
2. nebyly nutné,
3. nebyly používány v
širších vrstvách a nebylo je možné volně kupovat,
4. vydavatel známek,
zpravidla soukromník, se nestaral o dopravní stránku poštovní a jeho činnost se
omezila na pouhé přetiskování zakoupených platných známek,
5. razítka a štočky,
používané k výrobě nebo přetiskování, zůstaly namnoze v soukromém majetku, což
znemožňuje jakoukoliv kontrolu,
6. světové katalogy nyní
přehlížejí, odsuzují nebo neoceňují tyto známky, takže nemají mezinárodní ceny.
|
Monografie "Československé známky", str. 106: Důvody pro...
|
Proti těmto důvodům
negativním jsou uváděny naopak důvody, prokazující sběratelskou oprávněnost
těchto známek:
1. revolučními známkami
frankované dopisy – i doporučené – byly skutečně dopravovány, nelze ovšem
popírat, že to byly téměř vesměs dopisy filatelistické, u nichž byla obálka
dopisu důležitější než obsah,
2. světové katalogy z
prvních popřevratových let tyto známky oceňovaly, katalogy československé je
uvádějí a oceňují dosud,
3. alba Československa ať
již vydaná v Československu nebo v cizině (Borek) jim vyhražují celé
strany,
4. na většině aukcí v Československu
byly revoluční známky prodávány a docilovaly vysokých cen, rovněž obchodníci je
prodávali a prodávají,
5. o poměrně malém počtu
některých známek této skupiny svědčí nepatrný jejich cenový pokles i v době, kdy
regulerní a zejména drahé naše známky (na př.: POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919)
zaznamenaly pokles mnohem větší,
6. v časopisech a
monografiích byly popisovány, mnohdy i doporučovány, znalci je zkoušeli a opatřovali
svojí značkou pravosti.
|
Monografie "Československé známky", str. 106: Realita...
|
I když se názory obou směrů
jeví jako zcela protichůdné, zůstává skutečností, že ve dnech 29./X.–18./XI.1918
pošta dopravovala dopisy a dopisnice frankované rakouskými resp. uherskými
známkami, přetiskem v poštovním smyslu znehodnocenými. Poštovní úředníci neměli
v té době směrnic a buď ochotně nebo z obavy expedovali zásilky, poštovním předpisům
se příčící a uznávali známky, které byly svým nápisem radostným ohlasem získané
svobody. Teprve dne 18. listopadu byl vydán zákaz používati k frankování rakouských
nebo uherských známek jakkoliv přetištěných.
Tolik publikace z roku 1935, z doby, kdy od
vzniku přetisků uplynulo pouhých sedmnáct let. Současná Příručka vyšla téměř
přesně po sto pěti letech a při porovnání názorů lze zjistit řadu posunů a
možná i určitých mystifikací. Jediné co se od roku 1935 prokazatelně zlepšilo,
je kvalita papíru, barevnost a grafické zpracování.
Snad jsem touto recenzí alespoň trochu pomohl sběratelům
(či investorům), kteří by chtěli sbírat právě „revoluční přetisky z roku
1918", z doby vzniku našeho společného státu Čechů a Slováků.
Jiří Neumann
NEWSPHILA z.s.
------------------------------
Příručka
ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918
Část I.
"Příručka a autor" a "Revoluční 1918"
Část II.
"Doktor Fatka se bránit nebude"
Část III.
"Rehabilitace "dotisků" z roku 1919"
Část IV.
"Odborné "přehmaty" autorů" a "Nákup známek je investice"
Část V.
"Několik slov na závěr"